Nárůst v násilnostech je možné vypozorovat po 25. květnu, kdy došlo k úmrtí George Floyda, které spustilo v americké společnosti také debatu o snížení počtu ozbrojených policistů ve městech. „Míra vražd a násilných útoků se od konce května výrazně zvýšily,“ konstatuje zpráva komise, jež sleduje změny kriminality v souvislosti se šířením pandemie covidu-19.

Data z dvaceti sedmi velkých amerických měst, včetně New Yorku, Philadelphie nebo Chicaga, ukazují, že nárůst oproti květnu je v řádu desítek procent. V případě vražd to je o 37 procent, u násilných útoků došlo ke zvýšení o 35 procent.

Zhoršující se čísla přicházejí v době, kdy stále více policistů nechce ve své profesi pokračovat. Rezignaci oznámila i policejní šéfka města Seattle Carmen Bestová, jež je první Afroameričankou na této pozici v historii přístavu na západním pobřeží USA. Protestovala tím proti rozhodnutí radnice redukovat počet městských policistů a také snížit platy velitelů. Nelíbí se jí hlavně to, že od policie musí odejít i řada mladých policistů, kteří patřili k národnostním menšinám. Bestová zdůraznila, že vnímá od vedení radnice nedostatek úcty k jejich práci.

Manny Ramirez z texaské asociace policistů přiznal, že za posledních sedm měsíců odešlo od policie více lidí, než tomu bylo v minulých letech. „Loni jsme zaznamenali pokles žádostí o práci u policie o 60 procent, tento rok bude ještě mnohem horší,“ upozornil na dlouhodobější trend, že mladí lidé prací u ozbrojených složek opovrhují. 

Z práce policie se stalo politikum

Současná vlna nepokojů a vzestup vlivu hnutí Black Lives Matter celou situaci dále zhoršují. Ramirez zdůraznil, že se z práce u policie stalo politikum, a také proto řada zkušených policejních šéfů předčasně odchází do policejního důchodu. Stejná situace panuje i u policie v New Yorku. Meziročně od sboru odešlo o 49 procent více lidí než loni. A kvůli krácení rozpočtu bylo zrušeno i přijetí tisícovky nových policistů. 

Data o nárůstu kriminality mezi koncem května a koncem června analyzoval profesor kriminologie na Univerzitě Missouri v St. Louis Richard Rosenfeld. I když se počet násilných trestných činů v létě obecně zvyšuje, nárůst je v tomto roce mnohem vyšší než v předchozích letech. V případě vražd to bylo zmíněných 37 procent, přičemž loni to bylo jen o šest procent.

Krvavé Kansas City

Například v největším městě státu Missouri Kansas City dochází ke krvavým scénám v daleko větším měřítku než v minulých letech. Místní lidé si stěžují na prudký nárůst násilností. V květnu a červnu tu došlo ke 44 vraždám, což je dvojnásobek loňského počtu. Místní státní zástupce Tim Garrison připustil, že k růstu násilných trestných činů mohla vést karanténní opatření: „Pokud dojde k napjaté ekonomické situaci, řada lidí zůstane bez práce a hodně mladistvých nechodí do školy, což vede k nestabilní situaci.“

I když mnozí demokratičtí politici varují před unáhlenými závěry na základě údajů za pár měsíců, prezident Donald Trump naopak obvinil demokraty, kteří vedou americká města nebo státy, že za nárůst násilí jsou odpovědní především oni. „Extrémističtí politici se připojili k protipolicejnímu křížovému tažení a neúnavně zavrhují naše hrdiny ozbrojených složek,“ uvedl šéf Bílého domu. 

David Abrams z Univerzity v Pensylvánii ale tvrdí, že v některých amerických městech začalo docházet k nárůstu kriminality už před začátkem pandemie čínské chřipky a není možné jednoznačně říci, že protesty posledních týdnů mohou za nárůst počtu vražd.

Obecně ale pandemie destabilizovala řadu institucí ve společnosti včetně policejních složek a mohla podnítit násilné chování lidí, kteří měli problémy se zákonem již dříve. Náčelník policie v Detroitu James Craig potvrdil červnový nárůst kriminality, v posledních týdnech se ale situace prý zlepšuje.