Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Úhrady za činnost nemocnic během pandemie koronaviru byly nastaveny tak velkoryse, že zdravotnická zařízení ani nestihla všechny peníze utratit. Na účtech jim tak leží dvacet miliard korun.
Celkem čtrnáct nemocnic přímo řízených ministerstvem zdravotnictví zůstalo za covidové roky 2020 a 2021 v plusu skoro deset miliard korun. Když k tomu připočteme zbylý segment lůžkové péče, pak Svaz zdravotních pojišťoven ČR odhaduje celkový přebytek kolem dvaceti miliard korun.
„Vliv příplatků za covidové pacienty a kompenzací vytvořil stav, kdy nemocnice dostaly významně víc peněz, než bylo potřeba, a ty jim už zůstaly. Zatímco v roce 2019 u čtrnácti největších nemocnic výdaje zhruba odpovídaly příjmům, o rok později dostaly skoro o sedm procent a pak o tři procenta víc. Za celý segment to je odhadem okolo dvaceti miliard,“ řekl Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR.
Pojišťovny se i z tohoto důvodu nemají k tomu, aby výrazně navyšovaly úhrady za zdravotní péči pro následující období. „S ohledem na tak velké rezervy to není namístě,“ má jasno Friedrich.
Svaz zdravotních pojišťoven sdružuje všechny zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, jeho součástí tedy není největší Všeobecná zdravotní pojišťovna. Z důvodu velkého přebytku peněz v nemocnicích již prezident svazu informoval, že v rámci vyjednávání o úhradách pro rok 2023 důrazně prosazuje, aby celkové plánované náklady systému byly v rovnováze s jeho příjmy.
„Uplynulé dva roky byly deficitní vzhledem k mimořádným událostem spojeným s covidem a výrazně zasáhly disponibilní fondy. Očekávatelné zpomalení ekonomiky, snížená platba státu a inflace představují problém na příjmové i výdajové straně. Reálně by tak hrozilo, že by pojišťovny již brzy nemusely mít na pokrytí dalšího deficitu prostředky,“ uvedl Friedrich.
Týdeník Hrot již dříve informoval, že do poloviny června měli aktéři ve zdravotnictví poslední možnost dojednat podmínky proplácení zdravotní péče, které se promítnou do úhradové vyhlášky pro rok 2023. Stát prostřednictvím dokumentu stanoví pravidla pro výpočet různých limitů úhrady ze zdravotního pojištění pro jednotlivé odbornosti, například pro praktické lékaře, ambulantní specialisty a stomatology, ale i pro nemocniční péči či pro laboratoře nebo lékárny.
Některé odbornosti si už se zdravotními pojišťovnami „plácly“ a čeká se jen na konečný souhlas ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), ale jiné bojovaly až do poslední chvíle doslova o každou korunu, protože ve výsledku jde o miliardy. O tvrdé nedohodě nakonec informovaly segmenty ambulantních specialistů, laboratoře a poskytovatelé akutní a následné lůžkové péče. V těchto oblastech tedy výši úhrad určí ministr.
