Německé ženy se chtějí vzepřít přísné regulaci potratů, jež v řadě ustanovení stále vychází z předválečné nacistické koncepce. Aktivistky tvrdí, že ženy mají právo svobodně rozhodnout, zda si dítě ponechají, a nesmějí být ze strany lékařů zastrašovány nebo omezovány. Zejména se jim nelíbí omezení reklamy na potratové kliniky, jež má kořeny v nacistické legislativě. 

Část německých žen hledá různé „pokoutní“ způsoby, jak se k interrupci, jež je v Německu zakázána a je dovolena pouze při splnění přísných podmínek, dostat. Získat termín na nedaleké gynekologické klinice, kde přerušení těhotenství provádějí, je prakticky nemožné. 

Aktivistky se obávají toho, že v zemi dojde k podobnému vývoji jako ve Spojených státech, kde Nejvyšší soud zrušil právní ochranu pro ženy, jež chtějí potrat podstoupit. 

Němečtí lékaři se stále častěji zdráhají potraty provádět. Od roku 2003 se počet zdravotnických zařízení, jež tuto službu nabízejí, snížil na polovinu, stěžuje si lékařka Alicie Baierová. Doktorka se specializací na porodnictví a gynekologii je zároveň spoluzakladatelkou Doctors for Choice Germany, tedy lékařů, již podporují provádění interrupcí. Podle ní je gynekologů, kteří potrat provedou, stále méně. I proto dochází k protestům žen před některými klinikami, jež tento zákrok odmítají.

Situace se zhoršila

V Německu je interrupce nelegální. Jen za určitých okolností není žalovatelná, i proto se lékaři obávají zákrok provádět. „Situace se dramaticky zhoršila,“ přisadila si zelená poslankyně Ulle Schauwsová, jež je také mluvčí pro záležitosti žen v Německém spolkovém sněmu. Německo se v této oblasti blíží spíše Maďarsku nebo Polsku, kde jsou potraty přísně regulovány, stěžuje si. 

Němky musí podstoupit často ponižující cestu, pokud se chtějí zbavit nechtěného embrya či plodu. I lékaři, kteří potraty provádějí, musí být podle Baierové opatrní a nemohou zveřejňovat veškerá data, jež by „propagovala“ umělé přerušení těhotenství. 

Podle současné legislativy je možné podstoupit potrat bez postihu jen v prvních dvanácti týdnech, a to až poté, co žena absolvuje povinné poradenství, po kterém ještě následuje povinná třídenní čekací lhůta. Ukončit těhotenství lze i v případě sexuálního napadení, nebo když je ohroženo zdraví ženy. 

Příznivci legalizace potratů v Německu si navíc stěžují, že si část lékařů stanovuje další kritéria, jež interrupce dále omezují. Například si určí kratší lhůtu, než je dvanáct týdnů. Často kliniky tento druh zákroku provádějí jen jeden den v týdnu, což dále komplikuje přístup pacientek.

Ženy mají rodit a být matkami

Poměrně přísná regulace vychází z kompromisu, jenž zohledňuje odlišný vývoj východního a západního Německa po válce. V bývalé Německé demokratické republice byl víceméně liberální přístup k potratům, k legalizaci došlo v roce 1972.

Na západě země se prosadil konzervativní křesťanský názor, že ženy mají rodit a být matkami, vysvětlila americká socioložka Myra Marx Ferreeová, která se specializuje na debatu o potratové politice ve Spojených státech a v Německu.

Po roce 1989 se německá společnost snažila oba koncepty spojit kompromisní úpravou, jež vedla k současné situaci. V roce 1871, kdy bylo založeno Německé císařství, bylo provádění potratů samozřejmě nezákonné a trestalo se až desetiletým vězením. Prosazovala se politika silného populačního růstu. Justice ale tolerovala lékařské zákroky v případech, které ohrožovaly zdraví matky. 

Situace se uvolnila ve dvacátých letech, po nástupu nacistů k moci opět došlo ke zpřísnění. V roce 1943 dokonce třetí říše zavedla trest smrti pro ty, kteří potraty provádějí. Byly dovoleny jen v „rasově nedůstojných“ případech. 

Interrupce není hrazena pojištěním

Aktivisté prosazující právo na legální potrat chtějí změnit současnou praxi, kdy ukončení těhotenství není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, vysvětlila politoložka a aktivistka Derya Binışıková, jež je programovou ředitelkou pro reprodukční spravedlnost v Nadaci Heinricha Bölla, která má názorově blízko k německým Zeleným. V případě pokrytí nákladů je potřeba vyřídit velké množství papírování, stěžuje si.

Tím, že je interrupce chápána jako nelegální, nabízí ji málo lékařů i zdravotnických zařízení. Vede to k tomu, že řada mladých lékařů se ani nedozví, jak tento zákrok správně provádět, uvedla Baierová. „Problém je v tom, že lékaři operují na hranici zákonnosti,“ dodala Isabella ze skupiny Medical Students for Choice Berlin, jež studuje medicínu a nechtěla uvést své plné jméno.

Potraty nejsou součástí osnov lékařských fakult, proto je provádí stále méně gynekologů. V roce 2021 jich bylo v Německu provedeno 94 600, což je nejméně od roku 1996. Částečně to je způsobeno i lepší antikoncepcí, řekla Baierová.

Poslední měsíce je kritizován paragraf 219a trestního zákoníku, jenž zakazuje „reklamu na potraty“. Jedná se o ustanovení, které bylo do německé legislativy zařazeno v květnu 1933, jen pár měsíců po uchopení moci Adolfem Hitlerem a NSDAP. Letos v lednu německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann z SPD slíbil, že tento zákaz vláda zruší. Lékaři by nemohli čelit trestnímu stíhání, pokud zveřejní informace o postupu v případě ukončení těhotenství. 

V květnu začala debata na toto téma v německém parlamentu. „Na internetu umožňujeme šířit nesmysly o potratech, ale kvalifikovaným lékařům zakazujeme poskytovat faktické informace,“ prohlásil před poslanci Buschmann. Jedná se o absurdní a anachronické ustanovení v německé legislativě, dodal. 

Opoziční CDU/CSU není z velkých změn příliš nadšená. Upřednostňuje změnu formulace, nikoli zrušení celého ustanovení. Binışıková nicméně doufá, že diskuse v parlamentu nastartuje celospolečenskou změnu a nakonec povede k legalizaci potratů v největší zemi EU.