„Jsem na Sprakebüll hrdá. Je skvělé to zažít a slyšet od lidí, jak se Sprakebüll stal známým díky své ekologické energii,“ chlubí se jedna z obyvatelek vesnice ve Šlesvicku-Holštýnsku Christina Johannsenová. S manželem provozuje ekologickou farmu a obchod, kde si zájemci také mohou dobíjet elektromobily.

Vesnička, kde žije 260 obyvatel, je v Německu dávána za vzor a příklad, jak dotáhnout německou energetickou revoluci bez využívání uhlí a jádra, kterého se chce i na celoněmecké úrovni vláda v následujících letech úplně vzdát.

Na lokální úrovni je taková transformace přece jenom jednodušší. Vše odstartovali místní obyvatelé už v roce 1998, kdy společný komunitní větrný park připojili k síti. Z příjmů za prodej energie mohou financovat další projekty, jako je nová hasičská zbrojnice, vysvětlil starosta Karl-Richard Nissen. Vesnice nyní provozuje šest větrných turbín ve vzdálenosti dva kilometry od obce. 

Příjmy plynou i ze dvou solárních parků, které si místní komunita také odsouhlasila. „Alternativní energie přinesly pouze pozitivní výsledky,“ pochvaluje si Nissen. Z výroby elektřiny, které je až padesátkrát více, než obyvatelé spotřebují, se zde v posledních letech postavily cyklostezky, pořídil sdílený elektromobil nebo se investovalo do kvalitnější výuky dětí. 

Klíčové je, že jsou do projektů zapojeni všichni občané, i když ne vždy s nimi každý původně souhlasil, dodal starosta. Nakonec zvítězila myšlenka, že obec nebude prodávat okolní pole velkým investorům a vybuduje komunitní energetické projekty sama. 

Farmář Hans-Christian Andresen byl jedním z iniciátorů budování komunitních elektrických zdrojů před více než dvaceti lety. Na projekty přispívali přímo obyvatelé, aby navýšili kapitál pro stavbu větrných turbín, kdy bylo obtížnější přesvědčit banky, aby celý projekt financovaly. Hodně lidí tu má rovněž fotovoltaické panely na střechách rodinných domů, takže se může více energie z obecních elektráren prodávat do sítě. Vytápění v obci nedaleko dánských hranic vyřešili v roce 2013 vlastním rozvodem bioplynu, který se vyrábí z biomasy vzniklé na místních farmách. 

Starosta Nissen vysvětlil, že se díky komunitním projektům podařilo udržet ve vesnici více mladých lidí. V okolních vesnicích mají problém s tím, že se mladí lidé stěhují do měst a venkov se vylidňuje. Bez výroby zelené energie by byla obec chudou vesnicí. 

Čtyřicetiletý syn farmáře Andresena Christian zaměstnává ve své firmě přes třicet lidí. Staví fotovoltaické systémy, stará se o komunitní větrné a solární parky a radí dalším zemědělcům, jak na farmě využívat techniku na solární pohon. Z inovativních projektů má prospěch celý region. Andersen je přesvědčen, že už do roku 2030 může celá společnost fungovat pouze s obnovitelnými zdroji energie.