Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Zejména inflační tlaky ve službách ukazují na další možný růst cen vyšší než jsou tři procenta. S příchodem nového roku a lednovým přeceněním cen soukromého sektoru by mohla inflace dále zvyšovat svoje tempo, píše v komentáři ekonom Kryštof Míšek.
Zejména inflační tlaky ve službách ukazují na další možný růst cen vyšší než jsou tři procenta. S příchodem nového roku a lednovým přeceněním cen soukromého sektoru by mohla inflace dále zvyšovat svoje tempo, píše v komentáři ekonom Kryštof Míšek.
Sporná daň za tranzit plynu vyvolávala spor mezi Berlínem, Prahou a Vídní. Německo chce zrušením poplatků sousední země motivovat k odběru plynu z německých terminálů.
Vláda v Berlíně oznámila, že od začátku příštího roku zruší kritizovaný tranzitní poplatek na převod zemního plynu na svém území. Reaguje především na výtky Česka a Rakouska. Vlády obou zemí pohrozily, že nebudou nakupovat fosilní těkavou komoditu z německých terminálů LNG, ale zaměří se ve větší míře na levnější dodávky plynu z Ruska, uvedl britský ekonomický list Financial Times.
Německý státní tajemník ministerstva hospodářství a energetiky Sven Giegold prohlásil, že od začátku roku 2025 tento poplatek německá vláda zruší. Měla by tím ušetřit svým sousedům řádově desítky milionů eur měsíčně. „Nikdy nebylo naším záměrem překážet diverzifikaci dodávek zemního plynu,“ zdůraznil.
Tranzitní poplatky podle Giegolda přispívaly ke stabilizaci cen plynu tím, že pomáhaly financovat plnění zásobníků fosilního zdroje.
Ještě v roce 2021 ruské dodávky zemního plynu pokrývaly v zemích EU čtyřicet procent poptávky. Od ruské invaze na Ukrajinu se Brusel snaží závislost na východním producentovi fosilních surovin co nejvíce snížit. Nyní má ruský plyn pokrývat jen osm procent spotřeby zemí EU.
Některé členské země Unie ale stále platí desítky miliard eur za ropu a plyn, který pochází z ruských zdrojů a v poslední době se zvyšují právě kvůli vysokým tranzitním poplatkům za používání německé plynárenské infrastruktury.
I proto český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela uvedl, že by ocenil okamžité zrušení německých poplatků. Správce německého trhu s plynem, společnost Trading Hub Europe GmbH (THE), naopak oznámila, že se poplatek od července zvýší o více než třetinu na 2,50 eur (zhruba 62 korun) za megawatthodinu z nynějších 1,86 eur. Giegold tvrdí, že legislativu již nelze změnit.
Německá infrastruktura je pro Česko i Rakousko zásadní pro dodávky plynu ze severu Evropy, zejména Norska, ale i terminálů LNG, které zpracovávají zkapalněný plyn dovážený hlavně ze Spojených států.
Rakouská ministryně energetiky Leonore Gewesslerová ocenila německý přístup, který má dokládat evropskou připravenost zbavit se úplně závislosti Evropy na plynu z východu. Brusel plánuje ukončit nákup ruského plynu do roku 2027, část členských zemí EU chce tohoto cíle dosáhnout rychleji.
