Ministr zemědělství Zdeněk Nekula se nenechal obměkčit demonstracemi, protestními jízdami traktorů ani demonstrativním pálením slámy zorganizovaným v uplynulých týdnech Agrární komorou, Zemědělským svazem a dalšími organizacemi zastupujícími především velké zemědělce. V pátek potvrdil, že Česko odešle do Bruselu klíčový strategický plán o přerozdělení zemědělských dotací v letech 2023 až 2027 s už dříve oznámenými změnami, proti kterým agrárníci tak hlasitě protestovali.

„Trvám na tom, že námi předložený kompromis respektuje reálnou situaci v našem zemědělství a změní jej správným směrem. Naším cílem je mít zdravější vodu, zdravější potraviny, lépe chceme pečovat o půdu a celkově se chovat šetrněji ke krajině. To je hlavní smysl změn,“ prohlásil Nekula.

Jde především o 23procentní redistributivní sazbu na první hektary, kterou resort pod vedením Nekulova předchůdce Miroslava Tomana naplánoval na deset procent. To v praxi znamená, že z 21 miliard korun určených ročně na přímé, hektarové platby se nejdříve odečte 4,7 miliardy, které se rozdělí všem zemědělcům na prvních 150 hektarů. Až následně se rozdělí zbylá částka rovnoměrně na všechny hektary. Matematicky tak každý podnik hospodařící na ploše přesahující 150 hektarů získá v průměru na každý hektar nižší částku. Průměrná velikost zemědělského podniku v Česku je přitom 130 hektarů, což je nejvyšší číslo v Evropě.

Jde i o reakci na to, že podle propočtů Ústavu zemědělské ekonomiky a informací dostává aktuálně zemědělec se sto hektary při započtení všech dotací o dva tisíce korun méně než podnik s dvěma tisíci hektary. Na rozdíl od velkého nemůže malý farmář profitovat z úspor z rozsahu. 

Ostré boje se vedly i o četné další změny v komplexním a nepřehledném systému zemědělských dotací. Co všechno se změní a kdo z toho bude profitovat, si můžete přečíst v tištěném vydání týdeníku Hrot, které vychází v pondělí 24. ledna 2022.