Vladimir Putin oznámil začátek speciální operace na Ukrajině 24. února. Ani po třech měsících se ale Rusku nepodařilo svrhnout režim v Kyjevě, případně obsadit větší ukrajinská města, snad s výjimkou Mariupolu, kde před několika dny dostali vojáci z pluku Azov rozkaz vzdát se ruským okupantům. 

Kreml čekal, že prezident Volodymyr Zelenskyj padne dříve, než se Západ rozkouká, a případné ekonomické sankce budou pouze kosmetické. Situace se ale vyvíjí opačně. Západ prozatím ukázal neobyčejnou jednotu. Už tisíc zahraničních firem oznámilo, že své aktivity v Rusku omezí nebo úplně ukončí.

Obrovská moskevská nákupní centra jsou prázdná, obchody se západními značkami jsou bez zákazníků nebo úplně zavřené. Legendární americký řetězec McDonald’s, jehož příchod v roce 1990 se stal – stejně jako v dalších východoevropských zemích – kulturním fenoménem, trvale ukončil svou ruskou kapitolu. 

IKEA, švédský fenomén atraktivního a přitom dostupného vybavení domácností, pozastavil prodej. Velcí průmysloví hráči – BP, Shell, Renault – museli odepsat miliardy dolarů. Desítky tisíc pracovních míst jsou v ohrožení a ruská vláda se snaží zachránit, co se dá. 

K tomu je třeba připočíst další desetitisíce Rusů, většinou mladých a vzdělaných, kteří z Putinova gulagu odešli pryč. Lidé přišli o přístup k nezávislým médiím, k Facebooku nebo Instagramu. Kritika války nebo armády vede k zatčení a názorovým disidentům hrozí za mřížemi až patnáct let. 

Jak měřit podporu Putinovi?

Psychologické náklady represí jsou ale těžko vyčíslitelné a měřitelné. I když průzkumy veřejného mínění ukazují, že podpora válce proti sousední Ukrajině je vysoká, data mohou být zkreslena tím, že Rusové jsou režimem dostatečně zastrašeni. Ani při výzkumech veřejného mínění neříkají, co si myslí, upozornil pro agenturu AP sociolog Andrej Kolesnikov z moskevského centra Carnegie.

Každý, kdo kritizuje Kreml nebo válku, může být ostatními nazván zrádcem a méněcenným člověkem. Taková atmosféra připomíná tvrdou diktaturu za vlády Lenina nebo Stalina. Veřejně se spekuluje o možných následcích případné jaderné války, což nebylo běžné ani v době Sovětského svazu. 

Ekonomické těžkosti ruského hospodářství se budou projevovat teprve v následujících měsících. Rubl nejprve ztratil polovinu své hodnoty, nyní je uměle udržován na úrovni vyšší než před válkou. To ale znamená velké problémy pro ruské exportéry, kterým se snižuje konkurenceschopnost na globálních trzích, uvedl ředitel poradenské firmy Macro-Advisory Chris Weafer.

Výrobní sektor už hlásí, že mu dochází náhradní díly. Firmy zkracují zaměstnancům pracovní úvazky, někteří budou muset skončit úplně. V následujících měsících se pravděpodobně zvýší nezaměstnanost, klesnou maloobchodní tržby, investice i spotřeba domácností. 

Jen ruské zboží. Laciné, nebo předražené

Moskevská střední třída už zažívá, co to je „válka proti Západu“. Jevgenija Marševová, třiatřicetiletá architektka, si pro britský The Guardian postěžovala, že při nákupech pro novorozeně nemá z čeho vybírat. „Mohu najít jen velmi levné nebo extrémně drahé ruské výrobky,“ řekla s tím, že na omezený výběr v éře Sovětského svazu vzpomínali její rodiče. Nemyslela si, že se sovětský duch do ruských obchodů vrátí.

Na problémy si stěžuje rovněž Vladimir Kukuškin, ředitel tiskárny v Jekatěrinburgu. Chybí software od americké společnosti Adobe, rostou ceny inkoustů a papíru. Zablokování sociálních sítí je také problém pro propagaci řady firem. Centrální banka už očekává letošní inflaci mezi 18 až 23 procenty. 

Propad importu západních technologií může mít i vliv na cenu pečiva v Rusku, protože devadesát procent vybavení pekáren pochází z dovozu, především z Evropy, doplnila Maria Šaginová z britského think-tanku Mezinárodní institut pro strategická studia. Obecně bude mít ruská ekonomika problém zacelit výpadek dovozu spotřebního zboží, zásadní komplikací bude nahradit nedostatek západních mikročipů. V automobilové výrobě se to už projevuje tím, že vozům chybí airbagy.

Indikátorem toho, jaká panuje nálada mezi občany i firmami, je prodej nových automobilů. Čísla v dubnu klesla meziročně o osmdesát procent, nejvíce v historii měření. Šedesát procent Rusů uvedlo, že nemá žádné úspory, a 85 procent z nich tvrdí, že není vhodná doba na velké nákupy. Šaginová tvrdí, že ruská vláda pouze vytváří falešný pocit stability.

Část Rusů trápí i kulturní izolace. V kinech se neuvádějí nové filmy amerických studií Disney, Warner, Sony a dalších. Kina uvádějí staré hollywoodské trháky a čínské akční novinky. „Lidé prostě nechtějí jít popáté na Vlka z Wall Street,“ postěžoval si manažer jednoho z moskevských kin.