Kreml: Sankce na Gazprombank jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Celý článek
0

Plynovod NordStream chce „za hubičku“ koupit americký investor, Trumpův štědrý sponzor

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Celý článek
0

Zdravotnictví v propasti. „Už dochází čas. Řešením je privátní pojištění a zavření části nemocnic,“ říká respektovaný lékař Netuka

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

Nejdřív Bohemka, teď máslo

Nejdřív Bohemka, teď máslo
ilustrační foto | Profimedia.cz

Hned po notoricky známém proslovu Vladimíra Mečiara „Neublížil jsem nikomu z vás“ to byl patrně druhý „nejdojemnější“ výstup na tiskové konferenci v historii střední Evropy. Řeč je o Jiřím Písaříkovi, když se zastřeným hlasem a vlhkýma očima zdůvodňoval v přímém přenosu před novináři a veřejností důvody, které vedly k pádu společnosti Bohemia Energy. Důvody, proč se takřka milion jeho klientů přes noc ocitl bez dodavatele zemního plynu nebo elektřiny.

Pokud v někom tehdejší tisková konference vzbudila dojem, že Písařík tímto končí v byznysu a zmizí uklizený někde na českém venkově nebo v zahraničí co nejdál od veřejnosti, dost se mýlil. Manželé Písaříkovi (firmu Bohemia Energy vlastnili společně) v českém byznysu zůstávají. Mimo jiné provozují rozsáhlý ranč s parkurovým areálem, na trhu kolují informace, že plánují investice do solárních elektráren. Současně s tím začal manželský pár rozsáhlou čistku ve skupině Bohemia Energy entity a vede válku s věřiteli Tomáše Bárty. Více k tématu najdete v novém vydání týdeníku Hrot.

Většina klientů Bohemia Energy se po konci svého obchodníka nestačila divit, jak velké zdražení energií pro ně znamená přechod k jinému dodavateli. Obdobné překvapení teď ale mohou zažít skoro všichni spotřebitelé, kteří do obchodu zajdou pro mléčné výrobky. Jejich ceny za poslední měsíce vyletěly nahoru o desítky procent a zdá se, že ještě nenalezly svůj strop. Jen máslo mnohde stojí už přes šedesát korun. K odhadnutí dalšího cenového vývoje potřebujete křišťálovou kouli. Přesto šéf největší tuzemské mlékárny Madeta Milan Teplý věří, že se cena másla vrátí někam k padesáti korunám. Více o tom, jak firma zvládá současnou situaci, proč nebude propouštět zaměstnance, ale některým naopak přidá, najdete v rozhovoru se šéfem firmy.

Ruský vpád na Ukrajinu ovlivňuje nejen Madetu, ale celou českou ekonomiku a patrně pár let ještě bude. Přesně odhadnout, jak dlouho konflikt ještě potrvá, takřka nejde, už teď je ale nutné chystat plány, kdo škody za stovky miliard dolarů spáchané ruskými hordami zaplatí. Je velmi pravděpodobné, že největší díl půjde z rozpočtu Evropské unie. Naopak nejméně možnou variantou je, že se vše uhradí z reparací placených Ruskem. Dobrou zprávou na závěr alespoň je, že by z obnovy Ukrajiny mohly výrazně profitovat české firmy.

V novém Hrotu najdete i další texty a nové informace. Třeba jak se měří stres polárníků v Antarktidě nebo proč neúspěšný pokus o „vzkříšení“ před 120 lety vyhynulé krysy z Vánoč­ního ostrova naznačuje, že snahy o oživení mamuta mohou být jen ­nenaplněným snem.

Příjemné čtení.