Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Nejdřív Bohemka, teď máslo

Nejdřív Bohemka, teď máslo
ilustrační foto | Profimedia.cz

Hned po notoricky známém proslovu Vladimíra Mečiara „Neublížil jsem nikomu z vás“ to byl patrně druhý „nejdojemnější“ výstup na tiskové konferenci v historii střední Evropy. Řeč je o Jiřím Písaříkovi, když se zastřeným hlasem a vlhkýma očima zdůvodňoval v přímém přenosu před novináři a veřejností důvody, které vedly k pádu společnosti Bohemia Energy. Důvody, proč se takřka milion jeho klientů přes noc ocitl bez dodavatele zemního plynu nebo elektřiny.

Pokud v někom tehdejší tisková konference vzbudila dojem, že Písařík tímto končí v byznysu a zmizí uklizený někde na českém venkově nebo v zahraničí co nejdál od veřejnosti, dost se mýlil. Manželé Písaříkovi (firmu Bohemia Energy vlastnili společně) v českém byznysu zůstávají. Mimo jiné provozují rozsáhlý ranč s parkurovým areálem, na trhu kolují informace, že plánují investice do solárních elektráren. Současně s tím začal manželský pár rozsáhlou čistku ve skupině Bohemia Energy entity a vede válku s věřiteli Tomáše Bárty. Více k tématu najdete v novém vydání týdeníku Hrot.

Většina klientů Bohemia Energy se po konci svého obchodníka nestačila divit, jak velké zdražení energií pro ně znamená přechod k jinému dodavateli. Obdobné překvapení teď ale mohou zažít skoro všichni spotřebitelé, kteří do obchodu zajdou pro mléčné výrobky. Jejich ceny za poslední měsíce vyletěly nahoru o desítky procent a zdá se, že ještě nenalezly svůj strop. Jen máslo mnohde stojí už přes šedesát korun. K odhadnutí dalšího cenového vývoje potřebujete křišťálovou kouli. Přesto šéf největší tuzemské mlékárny Madeta Milan Teplý věří, že se cena másla vrátí někam k padesáti korunám. Více o tom, jak firma zvládá současnou situaci, proč nebude propouštět zaměstnance, ale některým naopak přidá, najdete v rozhovoru se šéfem firmy.

Ruský vpád na Ukrajinu ovlivňuje nejen Madetu, ale celou českou ekonomiku a patrně pár let ještě bude. Přesně odhadnout, jak dlouho konflikt ještě potrvá, takřka nejde, už teď je ale nutné chystat plány, kdo škody za stovky miliard dolarů spáchané ruskými hordami zaplatí. Je velmi pravděpodobné, že největší díl půjde z rozpočtu Evropské unie. Naopak nejméně možnou variantou je, že se vše uhradí z reparací placených Ruskem. Dobrou zprávou na závěr alespoň je, že by z obnovy Ukrajiny mohly výrazně profitovat české firmy.

V novém Hrotu najdete i další texty a nové informace. Třeba jak se měří stres polárníků v Antarktidě nebo proč neúspěšný pokus o „vzkříšení“ před 120 lety vyhynulé krysy z Vánoč­ního ostrova naznačuje, že snahy o oživení mamuta mohou být jen ­nenaplněným snem.

Příjemné čtení.