Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
V českých hotelech se na jaře poprvé ubytovalo více turistů než před koronavirovou pandemií. I díky tomu tuzemský cestovní ruch letos vydělal už stovky milionů korun
Příjmy 35,2 miliardy, výdaje 34,7 miliardy korun. Tak vypadala platební bilance cestovního ruchu v letošním prvním čtvrtletí. V praxi to znamená kladný zůstatek takzvaného účtu turismu ve výši 463 milionů. Cestovní ruch tak opět pozitivně ovlivňuje ekonomiku Česka. Vyplývá to z přehledu platební bilance tuzemského turismu, který na základě údajů České národní banky připravil Institut turismu České centrály cestovního ruchu – CzechTourism.
Příjmy z cestovního ruchu v prvním kvartálu byly zhruba o 14,2 miliardy korun vyšší než ve stejném období loni, a dokonce o 24 miliard vyšší než v roce 2021. Čísla před pandemií covidu-19 však ještě nedosáhly. Oproti prvnímu čtvrtletí roku 2019 je rozdíl přibližně −4,5 miliardy. Do příjmů z mezinárodního cestovního ruchu se zahrnují náklady na cestu zahraničních turistů a výletníků. Největší část pak tvoří ubytování, stravování a doprava.
„Největší příjmy z cestovního ruchu mělo v letošním prvním čtvrtletí Česko díky hostům z Německa, Ukrajiny, Polska, Slovenska a Velké Británie. A v top patnáctce se umístila také Jižní Korea,“ uvedl Jan Herget, ředitel CzechTourismu. Podle něj se tak potvrzuje, jak důležité je pro návrat zahraničních turistů letecké spojení.
„V březnu začala létat přímá linka Praha–Soul, přičemž návštěvníků z dané země přibylo, což zvýšilo tuzemské příjmy z turismu,“ dodal Herget, podle něhož se to týká nejen korejských turistů, ale například také hostů z Tchaj-wanu. Přímá linka Praha–Tchaj-pej začne létat v polovině července. „Cestovatelé z ciziny jsou důležití pro všechny regiony Česka, utrácejí u nás víc. Letos v prvním čtvrtletí to bylo 2282 korun za osobu a den, zatímco útrata cestujících rezidentů byla 936 korun,“ vysvětlil Herget.
S postupným návratem do „normálního života“ se začínají plnit také české hotely. Letos v dubnu to bylo poprvé, co dorazilo více hostů než před koronavirovou pandemií – o 0,3 procenta. Celkem se podle CzechTourismu, který vycházel z údajů Českého statistického úřadu, ubytovalo v tuzemských hotelech čtvrtý měsíc letošního roku téměř 1,3 milionu lidí. Z toho bylo bezmála 712 tisíc turistů ze zahraničí a více než 544 tisíc českých hostů.
„Dobrá zpráva je, že co se týče celkových příjezdů do hotelů v Česku, jsme na číslech před covidovou pandemií v roce 2019. Dokonce jsme je předčili,“ řekl šéf CzechTourismu Jan Herget. Jenže situaci zatím zachraňují domácí hosté, těch zahraničních je stále méně než před pandemií. „Ve srovnání s rokem 2019 do tuzemských hotelů letos v dubnu přijelo o 21 procent více rezidentů, zahraničních turistů však ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 bylo o jedenáct procent méně,“ dodal Herget.
Nedostatek zahraniční klientely trápí také mnohé tuzemské lázně. I když loni přijelo více než 842 tisíc hostů, a celkový počet návštěvníků se tak přiblížil předcovidovým číslům, zahraničních klientů nebylo ani 300 tisíc. Pro tuzemské lázně a města i obce, které jsou s nimi spojené, znamená výpadek bonitních hostů z ciziny ekonomické ztráty. Ze zahraničních hostů přijelo loni do tuzemských lázní nejvíce Němců (200 870), Slováků (12 444) a Ukrajinců (6747). Kvůli covidové pandemii v posledních letech vypadli hosté z Asie, kvůli válce na Ukrajině zase klienti z Ruska. Naopak přijelo více českých hostů, čemuž napomohly lázeňské vouchery.
„Sektor lázeňství si v posledních letech prochází opravdu krizovými okamžiky. Vzhledem k tomu, že provozovatelé lázeňských míst a lázeňská zařízení jsou spojitými nádobami, dopadají problémy provozovatelů lázeňských zařízení i na chod jednotlivých lázeňských míst,“ konstatovala Andrea Pfeffer Ferklová, předsedkyně Sdružení lázeňských míst a primátorka Karlových Varů. „Po covidu, rusko-ukrajinské krizi a nyní i počínající ekonomické krizi se lázeňství a cestovní ruch potřebují už opravdu odrazit ode dna a je nutné, aby se všechny orgány státní správy a samosprávy spojily a vytvořily takové podmínky, které by aktivně pomáhaly rozjezdu lázeňské péče.“
Česká centrála cestovního ruchu se proto například chce více zaměřit na potenciální lázeňské hosty ze Zálivu či Izraele nebo z rusky hovořících zemí, jako jsou Ázerbájdžán, Kazachstán, Uzbekistán. „Tedy ze zemí s pravidelným leteckým spojením s Českem, bonitní klientelou a historicky tradiční oblibou našeho lázeňství,“ vysvětlil Jan Herget z CzechTourismu.
Poradenská skupina Moore Global odhaduje, že po loňském zotavení z pandemické krize se bude celý sektor cestovního ruchu dále rozvíjet. Posilovat podle ní budou především velké zavedené značky v oblasti hotelnictví. „Cestovatelé se při výběru ubytování budou více spoléhat na známé značky. Očekáváme, že hlavně velcí hráči na trhu ještě více porostou. Trendem pro hotelové řetězce ovšem bude zavádění franšízových modelů. A to je výhodné i pro menší, nezávislé hotely, protože se jim naskytne možnost podnikat pod záštitou nadnárodních korporací a značek, kterým zákazníci důvěřují,“ poznamenal Márton Takács z poradenské skupiny Moore Global.
Experti z Moore Czech Republic současně tvrdí, že tuzemský sektor cestovního ruchu letos neminou globální trendy, jako je například kombinace pracovní cesty s dovolenou. Podle odhadů tento model vzroste ročně až o pětinu. „V poslední době se stále více setkáváme s tím, že zaměstnanci si své pracovní cesty prodlužují, aby mohli v dané lokalitě trávit volný čas. Nejde o úplnou novinku, ale pandemie – a s ní spojený nárůst práce na dálku – tento trend akcelerovala. Česko má v tomto ohledu bezesporu velký potenciál a nevidíme důvod, proč by tuzemské hotely nemohly tohoto trendu využít,“ sdělila Marcela Hrdá, partnerka poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Důležitou oblastí, na kterou se čeští hoteliéři budou muset zaměřit, budou také ESG principy, tedy environmentální a sociální řízení firem. „Investoři se ve stále hojnější míře zaměřují na udržitelné projekty. Pro vlastníky hotelů jednající v souladu s ESG bude jednodušší získat finance,“ vysvětlil Martin Buranský, partner Moore Advisory CZ.
Čeští provozovatelé hotelů budou vedle toho muset věnovat pozornost i novým technologiím. „Je otázkou několika let, že se například automatizované hotely stanou novým standardem. Rychle se také vyvíjí umělá inteligence, a ačkoli se může zdát, že její praktické uplatnění v hotelech je v nedohlednu, bude to právě včasné pochopení těchto technologií, co v následující dekádě rozhodne o tom, kdo si udrží konkurenceschopnost,“ upozornila Marcela Hrdá z Moore Czech Republic.
