Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
0

Kadmium a olovo v čokoládách Lindt? Švýcarský výrobce má v USA víc problémů

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Celý článek
0

Tykačova skupina Sev.en GI koupila dvě ocelárny Celsa v Británii a Skandinávii

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Celý článek
0

Návrat „slunce“ do Evropy

V roce 2020 se v Evropě vyrobilo méně než jedno procento celosvětové produkce solárních článků, ovšem nainstalováno zde bylo více než dvacet procent globální fotovoltaické kapacity

Návrat „slunce“ do Evropy
ilustrační foto | Shutterstock.com

Cílem evropského grantu Horizont ve výši 10,5 milionu eur je navrátit výrobu fotovoltaických panelů z Číny na starý kontinent. Do roku 2025 by měly v Evropě vzniknout tři pilotní linky, které pokryjí celý výrobní cyklus inovativních křemíkových solárních panelů.

Při výrobě chtějí odborníci minimalizovat jejich uhlíkovou stopu, takže se například počítá s využitím energie z norských vodních elektráren. Pokud se tato představa ukáže jako životaschopná, bude následovat výstavba továrny s roční kapacitou až pět gigawattů. Na projektu se významně podílí český tým z Fyzikálního ústavu Akademie věd. 

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit