Přechod na obnovitelné zdroje nebo důraz na energetickou úspornost a soběstačnost byly velkým tématem už před válkou. Loni ale všechno nabralo úplně novou dynamiku. „Krize nás utvrdila v tom, že musíme nadále rozvíjet naše energetické projekty. Disponibilní plocha, na kterou můžeme solární panely umístit, je obrovská,“ vysvětluje Ondřej Tupý, šéf energetiky firmy CTP, která se zabývá stavbou a pronájmem komerčních prostor, jako jsou průmyslová a logistická centra nebo kancelářské komplexy.

Když vezmete celé naše portfolio – tedy 9,9 milionu metrů čtverečních plochy –, dostanete se na potenciální disponibilní výkon někde kolem 1000 MWp s roční výrobou 1 TWh. Vezmeme-li v potaz, že CTP plánuje co do velikosti do roku 2026 zdvojnásobit své hrubé pronajímatelné plochy, jedná se jistě o zajímavá čísla. Naše vlastní výroba bude schopná pokrýt naše energetické potřeby i potřeby klientů. Chtěli bychom postupně elektrifikovat třeba vytápění. U nových projektů chceme řešit vytápění tepelnými čerpadly. Kromě toho zvyšujeme energetickou účinnost pomocí izolací na našich budovách. Z hlediska energetiky stojí za zmínku náš amsterodamský projekt, který je těsně před dokončením.

Projekt vyrostl v úzké interakci s tamní samosprávou a tamní komunitou na brownfieldu. Pozemek jsme museli před samotnou výstavbou dekontaminovat. Díky maximalizaci využití plochy jsou tam dvě patra skladových prostor a nad nimi další dvě patra kanceláří. Co se energetiky týče, má 120 dobíječek pro dobíjení aut zaměstnanců a dodávkových vozů včetně rychlonabíjecích stanic pro příměstskou nákladní dopravu, čímž je plně připraven na budoucí elektrifikaci dopravy. Ve fotovoltaikách je tam instalovaný výkon 5,7 megawattu. Snažíme se optimalizovat výrobu po celý den, takže jsou solární panely orientované na různé světové strany, aby pokryly celé období, kdy slunce „cestuje“ po obloze.

Proto jsme postavili deset větrníků, které vykrývají dobu, kdy nesvítí slunce. Energii také ukládáme do bateriového úložiště.

Z hlediska celoroční spotřeby ano, ale stoprocentně soběstačný není. Jsou dny, hlavně v zimních měsících, kdy je potřeba nedostatek vlastní výroby vykrývat dalším zdrojem energie. Do budoucna by tento problém mohl pomoci vyřešit koncept komunitní energetiky, o kterém se nyní začíná vést diskuse.

Zjednodušeně řečeno, například v rámci celého Česka by třeba bylo možné vy­užít portfolio efektu. Mohli bychom kupříkladu část energie vyrobené na fotovol­taice řekněme v Ostravě „nasdílet“ do jiné lokality, dejme tomu do Brna. V rámci dlouhodobé vize zvažujeme vlastní „trading“, umožňující zobchodování vlastní výroby a spotřeby energie napříč všemi deseti zeměmi, kde působíme.

Celoevropsky máme čtyřicet megawattů instalovaného výkonu, letos bychom chtěli dosáhnout zhruba stovky. V Česku míříme na čtrnáct megawattů instalovaného výkonu, které vyrobí čtrnáct tisíc megawatthodin.

Celková spotřeba je 75 tisíc megawatthodin. Ale do dvou nebo tří let bychom chtěli být soběstační na roční bázi. Je to velký přerod.

Působíme celkem v deseti zemích a zjednodušeně máme tři různé způsoby, kterými v jednotlivých státech řešíme energie. V některých zemích se nám podařilo zajistit elektřinu dlouhodobě dopředu. V jiných zemích jsme šli cestou čistého spotu, protože tam dodavatelé nenabízeli tak výhodné podmínky, tam jsme důsledky energetické krize pocítili více.

Cesta postupného nákupu. Ten je náročnější na obsluhu, ale zase umožňuje využít pokles cen – třeba ten, ke kterému dochází nyní.

Tou poslední, postupným nákupem.

Máme část zákazníků, kteří mají vlastní dodavatele elektřiny, tam je to čistě v jejich rukách. Druhá část jsou ti, kteří odebírají elektřinu přes nás. V budoucnu, až budeme mít vybudované vlastní portfolio zdrojů, budeme moci našim nájemcům nabídnout elektřinu a další služby, například dobíjení elektrovozů, energetický management, za velmi zajímavých podmínek.

Obecně se nájemní smlouvy uzavírají s inflační doložkou, která se realizuje v závislosti na inflaci měřené ČSÚ. Pak jsou servisní poplatky, kde to bývá hodně individuální a kde se zohledňuje aktuální hospodářská situace. I zde směřujeme k jisté úpravě.

Jako firma musíme sledovat aktuální hospodářský vývoj, reagovat na něj a dle toho upravovat nejen poplatky. Samozřejmě záleží vždy na konkrétním smluvním vztahu, ale všeobecně se dá říci, že v řadě případů od příštího roku může dojít k úpravám.

Část portfolia tvoří skladové haly, kde se ani normálně nemusí příliš topit. Teplota tam bývá kolem patnácti nebo šestnácti stupňů běžně. V administrativních objektech je to často na rozhodnutí klientů. Bylo to hodně individuální – někdo šetřil, snížil třeba teplotu o stupeň, jiní ne. To se týká tepla. Druhá věc je elektřina, tou chtěli šetřit všichni. Díky tomu jsme zaznamenali třeba zvýšenou poptávku našich klientů po fotovoltaice na střechách. Máme také velký program na výměnu světel ve starších halách za ledková s nižší spotřebou, individuálně spínaná, která reagují na světelné podmínky. V nově vybudovaných jsou LED světla standardem.

Když máme na stole nový developerský projekt a bavíme se, jestli ho realizujeme, hodnotíme zisk a nákladovou a výnosovou stránku věci. Hlavním kritériem je takzvaný yield on cost, který chceme držet kolem deseti procent. Pokud se u plánovaného projektu dramaticky zvýší náklady, je lepší jej odložit a namísto výstavby třeba investovat do nákupu nových pozemků. Každá krize s sebou zároveň přináší příležitosti.

Nijak výrazně. Spoustu zakázek jsme měli nasmlouvaných, takže celkově jsme pocítili nárůst cen o patnáct až dvacet procent. Navíc od loňského podzimu se situace mění, ceny elektřiny a plynu klesaly, což se promítlo i do cen komodit a stavebních materiálů. Dolů s cenami šla třeba ocel, beton, izolační materiály. Nechci být příliš optimistický, ale řekl bych, že z hlediska energetiky jsme snad z nejhoršího venku.

Průmyslový a skladový sektor je na tom mnohem lépe než rezidenční development, poptávka po prostorách je pořád velká. Máme také výhodu v tom, že se zaměřujeme na strategické lokace střední a východní Evropy, kde je trvale nedostatek skladovacích ploch. 

Ondřej Tupý (41)

• Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze.

• Po dokončení studií sedm let působil v energetické společnosti Net4Gas.

• Mezi lety 2013 a 2020 měl na starosti strategii ve firmě ČEZ Distribuce.

• Letos v srpnu nastoupil do developerské společnosti CTP.