Nabídka, která se neodmítá
Pražská radnice se chystá kupovat ubytovny, developer jí nabízí nové byty ani ne za půlku ceny těch tržních
redaktor
Příští týden by měla pražská radnice vyhodnotit nabídky v soutěži na nákup ubytovacích zařízení za miliardu korun. Město by chtělo tímto způsobem získat bydlení pro pět stovek osob. Politiky k tomu motivuje nedostatek městských bytů a aktuální situace, kdy potřebují ubytovat lidi bez domova nebo se sociálními potížemi. Soudě podle důvodové zprávy si od toho politici slibují, že by se mohli výhodně dostat třeba i k objektům ubytoven, hostelů, hotelů nebo penzionů, které se vlivem koronakrize potýkají s finančními problémy.
Vzhledem k tomu, že radní argumentují i nedostatkem bytů pro potřebné profese, jako jsou policisté, zdravotníci nebo učitelé, má jít v širším kontextu o jeden ze způsobů řešení dlouhodobé bytové krize. Tu Piráti už při nástupu na radnici označili za jednu ze svých priorit. Kromě oprav nevyužívaných obecních bytů je ale nákup objektů na trhu zatím jediný plán, který po dvou letech nabyl konkrétní podoby.
Na konceptu za socialismu oblíbeného družstevního bydlení se koalice zatím neshodla. To by mohlo být řešením pro střední třídu, bytovou politiku pro potřebné ale neřeší. Další možnost, že by město začalo po vzoru Vídně byty samo stavět, je také zatím ve stadiu úvah. Snaha minulé radnice postavit vlastní rezidenční projekt na Černém Mostě, kde ve finále vycházely byty dráž než na trhu, je asi dostatečným mementem. Městu však nyní nabízí spolupráci soukromá firma, která tvrdí, že byty zvládne postavit do 40 tisíc korun za metr čtvereční. To je méně než polovina ceny, za kterou nyní prodávají byty developeři.
Barák pro sídliště
Levicový koncept města jako dominantního hráče na trhu s byty u nás vzhledem ke komunistické historii nenachází pochopení. Přesto je jasné, že nějaké vlastní byty město potřebuje. A nemá je. Zatímco ještě v půlce 90. let vlastnila Praha na 190 tisíc bytů, dnes jich má pouze 30 tisíc, z toho samotná „velká radnice“ jen zhruba sedm tisíc. „Město by mělo nastartovat alespoň nějakou výstavbu dostupných bytů. V 90. letech existovala fungující spolupráce obcí s developery. My jsme tenkrát stavěli byty za 12 tisíc korun za metr čtvereční. Dnes bychom to uměli zhruba za 38 tisíc za metr čtvereční,“ tvrdí Radek Menšík, majitel developerské skupiny UDI Group.
Představitele města už seznámil s typovým projektem, který firma postavila v pražských Stodůlkách. Ten umí modifikovat pro libovolný počet bytů, pater a dispozic. Jde vlastně o takový lepší panelák, který ale dnes představuje běžný standard na trhu. A je jasné, že právě díky sídlištnímu prototypu se za socialismu dařilo „optimalizovat náklady“ a sekat byty jako cvičky. „Netvrdíme, že jde o vhodný projekt do centra města a do proluk, hodí se na sídliště. Kde jinde by ale měly dostupné byty vyrůst? Náš typový dům už stojí, proto víme, že je snadno projednatelný s úřady, čímž se také ušetří hromada času. Spočítali jsme, že první domy by mohly být za čtyři roky postavené, kdyby se teď politici rozhoupali,“ tvrdí Menšík.
Nejde o žádné perpetuum mobile
Jak dokáže cenu bytu stlačit pod 40 tisíc korun za metr čtvereční, když se dnes v Praze novostavby běžně prodávají za 110 tisíc za metr čtvereční? „Není to žádné perpetuum mobile,“ směje se Menšík. Totéž co on prý umí řada firem, město by tedy mělo vybírat partnery v soutěži. „Podívejte se do regionů. Tam se za takové ceny byty prodávají,“ dodává. V oněch 40 tisících jsou podle něj stavební náklady včetně marže deset až 15 procent pro developera. V Praze prodražuje byty dlouhé povolovací řízení (v průměru více než pět let), kdy v parcelách leží developerům peníze, a zároveň extrémní ceny samotných pozemků. Do ceny jednoho metru čtverečního hrubé podlažní plochy postaveného bytu v širším centru Prahy se promítají 20 až 30 tisíci korunami. „To je strašně moc. V Praze je hrozný nedostatek pozemků,“ vysvětluje Menšík.
Právě v pozemcích je to kouzlo. Ty totiž město má. UDI Group zmapovala situaci v různých částech Prahy a třeba v Praze 13 by se na nich dalo postavit v souladu s územním plánem 1430 bytů. Proč se do toho tedy nepustit? „ My jsme politikům ten jednoduchý model v různých variantách představili. Bez reakce. Teď jsme jej upravili tak, že pokud nám město prodá pozemek za tržní cenu, my se zavážeme, že mu jej za tutéž cenu prodáme zpět s předkupním právem na byty, které nebudou stát víc než těch 40 tisíc korun za metr čtvereční,“ říká Menšík. Je přesvědčen, že dává nabídku, kterou politici nemohou odmítnout.