S tím, jak se v Evropě i ve Spojených státech prosazuje zelená politika, dotující technologie pro snižování emisí skleníkových plynů, objevuje se řada podnikatelských nápadů, které by ještě před několika lety pravděpodobně u investorů ani zákazníků neměly valnou šanci na úspěch.

Jedním z nich je výroba umělých diamantů z oxidu uhličitého, jenž se nachází v atmosféře. Na vlně zájmu o udržitelné projekty se chce svézt i newyorská společnost Aether. Tvrdí, že dokáže vyrobit umělý diamant, který výrazně sníží množství uhlíku v atmosféře. Na jeden karát diamantu (0,2 gramu) se má spotřebovat 20 tun skleníkového plynu.

Tento obchodní model může být pro řadu klimaticky orientovaných zákazníků velmi svůdnou marketingovou strategií. Zákazník si s kusem diamantu odnáší i dobrý pocit, že svými penězi pomohl snížit osobní uhlíkovou stopu. Takto argumentuje i zakladatel firmy Aether Ryan Shearman. Jeden karát ekologického diamantu totiž z ovzduší „vysaje“ o něco více, než je průměrná uhlíková stopa Američana za jeden rok, jež se uvádí jako 16 tun oxidu uhličitého. Movití zákazníci mohou kompenzovat nákupem šperku roky svého běžného života, vysvětlil pro módní časopis Vogue. 

Moderní alchymista

Co v přírodě trvá stovky milionů let, jde pomocí nové technologie, která čeká na patentovou ochranu, učinit za čtyři týdny, dodal zakladatel konceptu diamantů vyrobených ze vzduchu. Zachycený oxid uhličitý z okolní atmosféry je pomocí chemické reakce a působení vysoké teploty a tlaku přeměněn na vzácný kámen. 

K tomu se samozřejmě použije obnovitelná energie generovaná sluncem nebo větrem. Sám sebe popisuje Shearman jako moderního alchymistu, který ze špinavého ovzduší vyrobí ušlechtilý drahokam. Ceny šperků s takto vytvořenými diamanty se pohybují od sedmi do 40 tisíc dolarů. A zájemců je dost, pochlubil se zakladatel společnosti.

Konkuruje britskému projektu Skydiamond, který založil samozvaný ekolog Dale Vince. Sám prý strávil pět let života, než na technologii výroby diamantů z okolního vzduchu přišel. Tvrdí o nich, že to jsou první diamanty na světě, které nemají ekologické dopady na životní prostředí. Odlišují se od přírodních drahokamů, jež se těží v afrických zemích a často jsou zneužívány pro financování ozbrojených konfliktů. Vžilo se pro ně označení krvavé diamanty.

Vince také fotografuje kontroverzní těžbu diamantů v Africe, která ničí okolní přírodu. Chce tím upozornit právě na rozdíl ekodiamantů oproti pravým diamantům, které se začaly těžit ve velkém po roce 1871 v dnešní Jihoafrické republice v oblasti Kimberley. Těžbu diamantů ovládla firma De Beers, jež i v současnosti kontroluje přes 80 procent těžby přírodních diamantů na celém světě. V Kimberley diamanty vznikly pod zemí únikem oxidu uhličitého z magmatu, jenž byl absorbován okolními horninami. To vše za extrémních teplot i tlaku. 

Umělé diamanty se vyrábějí od roku 1954, kdy na způsob výroby přišel americký chemik Tracy Hall. Jejich výroba se rozšířila s průmyslovým využitím diamantů, vyžaduje ale značnou spotřebu energie. Trh se syntetickými diamanty má hodnotu 280 milionů dolarů. Přírodní diamanty a šperky z nich ročně tvoří trh v hodnotě 80 miliard dolarů (v roce 2020 to bylo „jen“ 64 miliard).

Složitá logistika

Pokud se vrátíme k myšlence ekologické výroby diamantů společnosti Aether, ukazují se v současnosti limity jejich produkce. Oxid uhličitý totiž americká společnost nakupuje od švýcarské firmy Climeworks, jež se zaměřuje na technologii zachycování uhlíku z okolní atmosféry. Ten zachytává u menší městské spalovny u Curychu. Plyn prodává výrobci šperků ve formě metanu, který v Chicagu ve speciálním reaktoru vyrábí „udržitelné“ diamanty. O uhlíkové stopě, jež vzniká při těchto logistických manévrech, se ale newyorská firma nezmiňuje.

Do klimatických aktivit s ukládáním uhlíku hodlá investovat i těžařská společnost De Beers. Její program CarbonVault počítá s tím, že bude oxid uhličitý ukládat v dolech kolem Kimberley do horniny kimberlit.