Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Na začátku byli motýli

„Kde jinde najdete tak pozitivní zprávu o síle regenerace české přírody?“ ptá se Dalibor Dostál z neziskové společnosti Česká krajina.

Na začátku byli motýli
„V lednu 2015 jsme přivezli z Anglie první exmoorské koně a na podzim téhož roku zpětně šlechtěné pratury,“ vzpomíná Dalibor Dostál. | Tomáš Novák týdeník HROT

Dalibor Dostál stál jako ředitel neziskové společnosti na ochranu přírody Česká krajina u zrodu jednoho z nejzajímavějších projektů na zvýšení biodiverzity v bývalých vojenských újezdech.

Jak se novinář dostane k tomu, že založí neziskovku a prosadí vznik rezervací, v nichž žijí velcí kopytníci na územích bývalých tankodromů?

Někdy na počátku milénia se začaly objevovat vědecké zprávy o rychlém vymírání motýlů, kteří mizeli i z chráněných území nebo z bývalých vojenských újezdů, kde desítky let jezdila těžká vojenská technika, zemědělsky se nehospodařilo, nepráškovalo a nehnojilo. Spolu s motýly totiž mizela i společenstva rostlin, na nichž byly jejich populace závislé, protože z jejich stanovišť je vytlačovaly agresivní druhy travin nebo semenáče náletových dřevin.

Rozmanitost velmi poklesla, neboť údržba křovinami a třtinou zarůstající krajiny je nákladná a pracná. Vrtalo mi hlavou, jaké „lowcostové“ řešení by se dalo najít. A říkal jsem si, že tuto roli v přírodě museli původně hrát velcí kopytníci jako divocí koně, zubři a pratuři. Oslovil jsem vědce v Biologickém centru Akademie věd a z Jihočeské univerzity, kteří mi potvrdili, že právě o tomto směru v ochraně „bezlesí“ začínají vědci diskutovat.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit