Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
0

Kadmium a olovo v čokoládách Lindt? Švýcarský výrobce má v USA víc problémů

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Celý článek
0

Tykačova skupina Sev.en GI koupila dvě ocelárny Celsa v Británii a Skandinávii

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Celý článek
0

Na bruslích ve větvích. Bude mít Česko svou High Line?

Opuštěná drážní tělesa mohou přinést městům novou vzpruhu

Na bruslích ve větvích. Bude mít Česko svou High Line?
Chybělo málo a dnes suverénně nejnavštěvovanější místo New Yorku by vůbec nevzniklo. Dnes je „park in the sky“ ikonou města. | Shutterstock.com

Snad každé město by chtělo mít svou High Line, tedy visutou dráhu. Výjimečná konverze staré železniční cesty uprostřed New Yorku se stala ikonou toho, jak přetvořit lidské dílo, které dosloužilo, v živý magický veřejný prostor. Stačil přitom nikterak bombastický nápad. Nechat porůst bývalou zásobovací dráhu mezi vysokými domy travami, květinami, keři a nenásilně je proplést s civilizačními doplňky. Dva pokusy o domácí High Line se právě rodí i u nás. Jeden v Brně a druhý v Praze.

Cesta ke Svratce

Monumentální stavba vídeňského (nebo také brněnského) viaduktu z roku 1838, vrchol tehdejšího stavitelství, zdobila brněnské panorama pouhých 60 let. Poté pro zvětšení kapacity nádraží famózní stavební počin přirovnávaný k viaduktu v Římě zmizel v ohromném náspu. Je ale skutečně ukryt uvnitř, nebo byl zcela rozebrán? Spatří ještě někdy Brno tento historický skvost?

To jsou otázky, které se honí hlavou Michalu Sedláčkovi, hlavnímu architektovi moravské metropole. Vysnil si totiž, že se historická stavba opět stane chloubou města. Podle jeho představ by se původní viadukt se 72 oblouky o délce 637 metrů mohl stát cyklistickou a pěší promenádou, která spojí centrum města s nábřežím Svratky. S jeho záchranou se počítá v návaznosti na chystanou výstavbu nového hlavního nádraží a nové čtvrti Trnitá jižně od historického jádra Brna. Jaký nový impulz může taková stavba přinést městu, Sedláček na vlastní kůži zažil právě při rekonstrukci slavné High Line v New Yorku.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit