Zvažujeme, že si pořídíme vlastní zdroj elektřiny, pokud se naskytne možnost, rád bych do naší byznysové skupiny pořídil nějakou menší až středně velkou banku, tvrdil při jednom setkání s autorem tohoto textu Jiří Písařík, spolumajitel společnosti Bohemia Energy. „A samozřejmě, za výhodných podmínek rádi přikoupíme i nějakou tu konkurenci,“ dodal.
V době, kdy se rozhovor uskutečnil, byli majitelé Bohemky, manželé Písaříkovi, na vrcholu. Firma generovala takřka neomezené množství hotovosti a plány na rozvoj byly velkolepé. Letos v říjnu pohádkový příběh rodiny Písaříkových skončil. Firma nepřežila riskantní obchodování svých majitelů, ze dne na den ukončila dodávky energií takřka milionu klientů. Z kdysi vychvalovaného Písaříka je teď společenský nepřítel číslo jedna. Necky už jsou vydrhnuté a voda se začíná pomalu vařit. Pokud chcete znát více detailů, přečtěte si v novém vydání Hrotu Písaříkův profil. Příběh je to vskutku výživný.
Výživné to bude brzy i s cenami potravin. Seriál o budování bezemisní Evropy má další díl, ten se tentokrát jmenuje Jídlo. Začátek je stejný jako v předchozích částech o energetice a průmyslu. Lidstvo produkuje stále více škodlivin a ničí planetu. Je třeba s tím něco udělat, s tím nelze než souhlasit. Problémem ale je, jak chceme pro planetu příznivějšího zemědělství dosáhnout. Zelený úděl pro zemědělce – Farm to Fork – není veřejnosti na rozdíl od Fit for 55 tak znám. Jeho uvedení v praxi ale bude mít pro obyvatele možná i citelnější dopad. Nejenže může ohrozit samotnou existenci českého i evropského zemědělství, ale navíc, jak tvrdí mimo jiné prezidentka Potravinářské komory, dramaticky zdraží potraviny, a problémy tak může mít třetina lidí.
Takhle to ostatně dopadne vždycky, když chce planetu zachránit banda nikým nevolených úředníků, která krávu viděla jen na talíři a přednedávnem absolvovala kurz ovládání excelových tabulek pro pokročilé. Naštěstí se ale ještě některé věci dají změnit. Více k tématu najdete v novém Hrotu.
Ten samozřejmě obsahuje i další skvělé texty a nové informace. Třeba esej o tom, že k poražení stagflace je třeba srazit inflační očekávání i za cenu oslabení ekonomiky. Chce to ale velkou odvahu, takovou, jakou měl třeba Volcker, a politiky typu Reagana a Thatcherové. Zdá se, že bankovní rada ČNB už takovou odvahu našla. Pokud se vám texty o inflaci a zdražování potravin zdají málo ponuré, přečtěte si reportáž o komunistických obětech pohřbených na Ďáblickém hřbitově. Možná se pak nebudete moci zbavit myšlenky, proč se v listopadu 1989 přece jen lépe nevyužily pouliční lampy.
Příjemné čtení
