Podle Nejvyššího kontrolního úřadu se snižování rozdílů v postavení žen a mužů na trhu práce – podpořené desítkami milionů korun z evropských fondů – v uplynulých letech moc nepovedlo.

„Dotace přispěly k naplnění účelu jen nevýznamně: pouze osm procent z kontrolovaného objemu peněz naplnilo účel ve všech klíčových otázkách. V zavádění konkrétních opatření po skončeném auditu pokračovalo jen čtrnáct procent organizací,“ shrnul NKÚ v nedávné kontrolní zprávě.

I když v Česku dlouhodobě panuje nerovnost v odměňování mužů a žen za stejnou práci, zhruba u čtvrtiny orga­nizací, které čerpaly dotace na genderový audit, se toto téma neřešilo, ani nemohlo. „Firmy sice požádaly o možnost čerpat peníze na genderový audit, ale pak samy nedaly souhlas s tím, aby auditoři u nich mohli porovnat konkrétní platy. Takže tato část auditu provedena nebyla, nicméně dotace byla proplacena v plné výši,“ poznamenává prezident NKÚ Miloslav Kala.

Hluboká analýza – z Facebooku

Z Operačního programu Zaměstnanost bylo na genderové audity v letech 2014 až 2021 vyplaceno celkem 120 milionů korun. Ne že by v Česku nebylo co auditovat. I mezinárodní organizace, jako je OECD, kritizuje kupříkladu nízkou zaměstnanost žen v Česku (míra zaměstnanosti žen dosahuje zhruba 62 procent, u mužů je to 78 procent) i to, že v tuzemsku je v rámci zemí EU jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů za stejnou práci.

Cílem genderových auditů je navíc i nulová tolerance sexuálního obtěžování, šikany a diskriminace na pracovišti, omezení nerovného přístupu k pracovním pozicím, spravedlivé odměňování, slaďování práce a osobního života či flexibilní formy práce.

Jak ale prokazuje již citovaná zpráva NKÚ, problém je ve způsobu, jakým se peníze z dotací skutečně využijí a jaká je ochota a schopnost změny aplikovat.

Doložte plán genderové rovnosti

Peníze na projekty rozdělovalo ministerstvo práce a sociálních věcí, to se vůči některým závěrům NKÚ ohradilo. Většina podpořených projektů podle něj reálně ovlivnila „změny v otázce rovného postavení mužů a žen na trhu práce“.

Ze stejného operačního programu šlo v letech 2014 až 2022 vedle 120 milionů na genderové audity i osm miliard na zřizování dětských skupin, což podle MPSV „představuje více než devadesát procent všech prostředků poskytnutých na téma rovnosti žen a mužů v rámci tohoto programu“.

„Dětské skupiny vytvářejí chybějící kapacity pro nejmenší děti v ČR, umožňují ženám návrat na trh práce, a tím pádem pomáhají bojovat proti hlavní příčině nerovného postavení žen,“ konstatuje ministerstvo.

Prostor pro genderové audity v Česku stále zůstává velký a i nadále je na ně možné žádat o dotace. Zájmu nahrává i fakt, že existence „plánů genderové rovnosti“ je od roku 2022 nutnou podmínkou například pro účast v programu Horizont Evropa (jde o klíčový program EU pro financování výzkumu a inovací s rozpočtem 95,5 miliardy eur) a od letošního roku i pro účast v programech Grantové agentury České republiky. „Instituce, které u nás žádají o podporu, musejí vykázat plán genderové rovnosti. Nekontrolujeme konkrétní obsah, ale je to podmínka,“ potvrzuje mluvčí Grantové agentury Vojtěch Janů. 

Audity po česku

NKÚ zkontroloval vzorek čtrnácti projektů celkem za čtyřicet milionů korun. Vybíráme citace z výsledné zprávy.

• „Jeden příjemce dotace vykázal 64 hodin za hodnocení genderové rovnosti ve veřejných dokumentech auditované organizace. Ukázalo se však, že jedinými ,veřejnými dokumenty‘ byly web a Facebook této organizace, které navíc žádné informace o genderové rovnosti neobsahovaly.“

• „Vstupní genderový audit neidentifikoval u příjemce žádné diskriminační nerovnosti v odměňování žen a mužů za stejnou práci, faktickou vertikální či horizontální segregaci žen a mužů ani případy obtěžování na pracovišti. Cíl projektu, nastavení širších spekter flexibilních forem práce, nebyl naplněn a projekt neměl na oblast slaďování pracovního a soukromého života žádný reálný dopad.“

• „Vzdělávání v řadě případů nesouviselo s genderovou problematikou. Například stavební společnost s deseti zaměstnanci, z nichž pět vykonávalo dělnické nebo technické profese, uspořádala v průběhu dvou let 19 školení za celkem 503 tisíc korun i na témata jako: prezentační dovednosti, sebeřízení, time management, stres a jeho odstraňování.“

• „Genderové audity často realizovali auditoři propojení s auditovanými organizacemi.“

• „Mezi společnostmi, které se nechaly auditovat, byly i takové, které dlouhodobě veřejně deklarují, že se hlásí k politice rovnosti a zákazu diskriminace, nebo dokonce ty, které obdržely ocenění v oblasti rovných příležitostí.“

Text vznikl ve spolupráci se serverem HlídacíPes.org