Podle posledních čísel washingtonského think tanku Institute for Policy Studies (IPS) se bohatství dolarových miliardářů zvýšilo za jedenáct týdnů pandemie o 19 procent. Na druhé straně bylo od 18. března, kdy začala platit omezení, registrováno 42,6 milionu lidí, kteří žádali o podporu. Čísla za květen udávají 21 milionů lidí bez práce. 

Od poloviny března nejvíce zbohatl zakladatel obchodu Amazon Jeff Bezos, který si polepšil o 36 miliard dolarů. Za lídrem žebříčku se umístil zakladatel sociální sítě Mark Zuckerberg, jehož majetek se zvýšil o 30 miliard. Na třetím místě je pak zakladatel firem Tesla a SpaceX Elon Musk, jeho bohatství je vyšší o 14 miliard dolarů. Akcie firem tří nejbohatších lidí po počátečním březnovém propadu opět rychle posilují.

„Je zajímavé, že bohatství miliardářů roste, zatímco jiní zažívají ztrátu pracovních míst, přicházejí o úspory, trpí nemocemi, případně zemřeli,“ komentuje vývoj posledních týdnů ve Spojených státech IPS. Zpráva navazuje na dubnová čísla webu Inequality.org, jenž uvedl, že si osmička „pandemických zbohatlíků“ polepšila během prvního měsíce krize o více než miliardu dolarů. 

Chuck Collins, šéf programu pro nerovnost IPS, zdůraznil, že Amerika je ekonomicky i rasově rozdělena nejvíce za několik posledních desetiletí. Mnoho pozorovatelů rozčílila také interpretace posledních čísel o nezaměstnanosti z úst prezidenta Donalda Trumpa, protože v květnu se snížila míra nezaměstnanosti na 13,3 procenta z dubnových 14,7 procenta. Šéf Bílého domu oslavoval tento fakt prohlášením, že vybudoval nejsilnější ekonomiku světa a zároveň tu nejlepší, jakou kdy Spojené státy měly. Bez práce nicméně i tak zůstává minimálně 21 milionů lidí, i když mezi dubnem a květnem ekonomika přidala 2,5 milionu nových míst.

Dvojí tvář Ameriky

Pandemie podle Collinse pouze obnažila a prohloubila dlouhodobý problém americké společnosti: její dvě odlišné tváře. Jedna je světem veleúspěšných manažerů ze Silicon Valley, kteří jsou miláčky investorů a americké burzy, na druhé straně jsou pak miliony obyčejných lidí, kteří nemají žádné úspory a přežívají ze dne na den.

„Morální, ekonomické a fyzické zdraví společnosti závisí na budování postpandemické ekonomiky, která funguje pro každého, nejen pro třídu miliardářů,“ zdůraznil Collins. 

V této souvislosti upozornil Robert Fairlie, ekonom z Kalifornské univerzity v Santa Cruz, také na dopady krize pro drobné podnikatele. Nejvíce jsou totiž zasaženi ti, kteří nepatří k bílé většině. Od února do dubna počet aktivních podnikatelů klesl o 22 procent z 15 milionů na 11,7 milionu. „Pokles množství podnikatelů je nejvyšší v historii a ztráty pociťujeme ve všech sektorech,“ uvedl Fairlie.

Omezeními ve společnosti byli nejvíce zasaženi podnikatelé afroamerického původu, u nichž činil pokles 41 procent. Následovaly podniky latinskoamerického původu, když 32 procent z nich ukončilo činnost. Zároveň skončilo 26 procent firem, jež založili lidé s asijskými kořeny. Zkrachovala i čtvrtina firem, jež vlastnily ženy.

Fairlie to vysvětluje tím, že nejvíce byly krizí dotčeny segmenty malých restaurací a občerstvení, drobné stavební a dopravní firmy. Tím, že skončilo 3,3 milionu firem, nastanou dlouhodobé negativní dopady na pracovní trh, ekonomickou recesi a také na příjmovou nerovnost.