Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Letos uplynulo dvousté výročí narození selfmade miliardáře,amatérského archeologa, zloděje antických památek, objevitele bájné Tróji a předobrazu filmového Indiany Jonese Heinricha Schliemanna.
V červenci 1866 se Andrej Aristovič Schliemann nalodil v Nižním Novgorodu na loď a po Volze odcestoval do kalmycké stepi, kde se mezi tehdejší ruskou elitou podrobil populární kumysové kúře, skládající se z konzumace středoasijského alkoholického nápoje a nicnedělání. Měsíční nečinnost byla dost netypická pro někoho, kdo 44 let dosavadního života strávil mimořádně produktivní prací, díky níž se chudý polosirotek z Meklenburska vypracoval na jednoho z nejbohatších mužů carského Ruska.
Schliemann měl ale možná i poprvé v životě dost času přemýšlet. A dospěl k radikálnímu rozhodnutí. Z lázní nezamířil zpět do Petrohradu do svého luxusního čtrnáctipokojového bytu k poněkud nudné ženě a třem dětem. Porušil slib, který dal před lety sám sobě, že nikdy neopustí milované Rusko, a přes Oděsu odplul ze země, aby se už nikdy nevrátil. O tři roky později se už coby občan USA a pod původním jménem Heinrich nechal se svou ruskou ženou Jekatěrinou rozvést. A za dalších sedm let s novou, výrazně mladší, ale i inteligentnější a dobrodružněji naladěnou řeckou manželkou Sophií mohl vzkázat světu: „Spatřil jsem Agamemnonovu tvář!“
Objevitel starověké Tróji, hrobek mykénských králů a jeden z nejslavnějších – ale i nejrozporuplnějších – archeologů historie Heinrich Schliemann se narodil přesně před 200 lety. Při této příležitosti se v berlínském Novém muzeu koná obří výstava doprovázená obsáhlou publikací Schliemanns Welten. Přehlídka starověkých pokladů je stále aktuální, hledání bájného města a pravdy o jednom z nejstarších příběhů dějin totiž neskončilo Schliemannovým objevem. Stejně jako smrtí neskončil jeho pozoruhodný příběh.
Schliemann se narodil na Tři krále 1822 v meklenburském zapadákově Neubukow coby pátý z celkem devíti sourozenců. Jeho otec Ernst tam působil jako evangelický pastor, na Božího služebníka však nadmíru holdoval alkoholu i cizoložství. To vedlo doma k častým hádkám, ztrátě pastorské práce a nakonec i k předčasné smrti Schliemannovy matky.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
