Prezident Miloš Zeman už má jen pár dní na rozhodnutí, koho jmenuje do bankovní rady ČNB. A je nepředvídatelný. Kurz koruny je proto pod stálým tlakem a není vyloučeno, že brzy bude opět atakovat 25 korun za euro.

Před časem se v médiích objevila informace, že zásadní vliv na Michlovu volbu měl Zemanův protokolář Vladimír Kruliš, který někdy před deseti lety dokonce chodil s prezidentovou dcerou Kateřinou. Mezi znalci poměrů se tato informace šířila již delší čas. Dokonce s tím, že Kruliš by mohl být jedním z nových členů rady. Nedostatek odborné kompetence byl ale příliš očividný a mezi reálnými kandidáty podle všeho dnes není.

Nicméně to, že by měl Kruliš po blížícím se konci na Hradě přestoupit k Prašné bráně na nějakou slušnou pozici, prý nadále platí. Miloš Zeman má zjevně s Krulišem, letitým funkcionářem Strany práv občanů a nejspíš solidním manažerem, velmi blízký vztah a důvěřuje mu. Bylo by nelogické, kdyby nový guvernér s podporou Kruliše nenabídl prezidentovi vlastní kandidáty.

Mimochodem, až do posledního Zemanova rozhodnutí bylo dobrou tradicí, že prezident až na výjimky respektoval názor hlavy centrální banky.

Třetí seznam

Poprask vyvolaný jmenováním Michla vedl i k aktivitě premiéra Fialy, který o naplňování prezidentských kompetencí s hlavou státu jednal a jistě jí předložil i nějaké své vlastní personální návrhy. A třetí jmenný seznam, ten nejdůležitější, si jistě sestavil i sám prezident.

Po trhu kolují nejrůznější jména, z nichž některá jsou úplně bizarní. Třeba Ilona Švihlíková, tuzemská příznivkyně moderní monetární teorie a oblíbenkyně některých levicových médií, je asi to nejzvláštnější. Taková Alena Schillerová zní už spíše jako vtip. Pak jsou zde i jména racionálnější, jako třeba šéf EGAP Jan Procházka s rozsáhlými zkušenostmi z reálné ekonomiky i ze státní správy, nebo ověřená Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady, která má už jeden mandát za sebou a druhý by jistě také zvládla.

Ze hry podle všeho stále nejsou ani dosavadní členové rady, kterým právě končí mandát, Vojtěch Benda a viceguvernér Tomáš Nidetzký. Benda dokonce před pár dny vůči Michlovi vstřícně prohlásil, že na zasedání rady v červnu možná už nebude nutné dál zvyšovat sazby, ačkoli takový Tomáš Holub volá už teď po dalším pořádném hiku.

Neobvyklá suverenita

Každopádně Miloš Zeman může nyní předvést, že je stále racionální a jeho rozhodnutí pro Aleše Michla nebylo míněno jako úplné rozbití kontinuity dosud úspěšné ČNB, nebo že nám zde chce po sobě nechat vážný problém, který může každého z nás přijít pěkně draho.

Každopádně se opět určitě otevře debata o prezidentských kompetencích a o tom, zda by jmenování členů bankovní rady neměl alespoň kontrasignovat premiér. Ústavní suverenita prezidenta v této věci je u nás hodně vysoká a v porovnání se světem trochu neobvyklá.

Je však otázkou, nakolik by to mělo reálný význam. Stačí si představit, že by v posledních volbách vyhrál Andrej Babiš a Zeman by s ním nyní konzultoval. Myslí si někdo, že by to bylo lepší než teď?