Jako v Jiříkově vidění si teď musí připadat věrný Babišův volič. Jeho favorit brázdí zemi se svým karavanem a oblepuje ji billboardy s heslem, že „za Babiše bylo líp“, ale zároveň říká, že ještě není rozhodnut, zda bude kandidovat na prezidenta. Odsouvá původně avizovaný zářijový termín, kdy měl své rozhodnutí oznámit. A dokonce couvá i ze závazku, že chce kandidovat s pomocí podpisů od občanů. Teď mu budou stačit podpisy jeho vlastních zákonodárců.

V září před tribunál

Jeden se nestačí divit, co se děje. A přitom je to tak prosté. Soud zamítl žádost Andreje Babiše a jeho někdejší poradkyně Nagyové o zastavení trestního stíhání v kauze Čapího hnízda. To znamená, že oba opravdu stanou před tribunálem, který rozhodne o jejich vině, či nevině. Dokonce už víme, kdy to všechno propukne a kdy by to mělo skončit: 12. září a 21. října. Do prezidentských voleb pak už budou zbývat sotva tři měsíce.

Babiš neví, co ho čeká. A my to nevíme spolu s ním. Zase jsme rukojmími jeho zájmů na jedné straně a problémů na straně druhé. To není nic nového. Trvá to už více než deset let.

Novinkou je vážnost situace. Toto už se nedá svalovat na žádnou kampaň, ačkoli to Babiš opět zkouší. Expremiér čelí riziku, že jej soud skutečně shledá vinným a odsoudí. Samozřejmě to celé může prodlužovat odvoláním. Může také požádat prezidenta o milost. Při troše fantazie to dokonce může být on sám, kdo si milost udělí. Ale nechme spekulací a soustřeďme se na Babišovu pozici.

Z hlediska podpory veřejnosti si nyní stojí velmi dobře. Nedávný prezidentský volební model jej označil za hlavního favorita, kandidáta, který má prakticky jisté vítězství v prvním kole. Jím vedené ANO sahá skoro po třicetiprocentní podpoře a jasně vede mezi jednotlivými stranami. Babiš i ANO mají stejné voličské jádro, jehož nejpevnější součástí jsou lidé seniorského věku.

A masivní kampaň evidentně nese své ovoce. Vláda jí neumí čelit; nechala si nasadit obraz toho, kdo neví jak dál a váhá, případně to sice ví, ale nechce činit, což je ještě horší. Babiš pracuje s jednoduchým a osvědčeným motivem dělení na „my“ a „oni“. A je to po čertu jednoduché sdělení: zatímco když jsme vládli my, všechno to klapalo a bylo líp, teď, když vládnou oni, je pořád hůř, protože kašlou na lidi. Ale pozor, když nás zvolíte, bude zase líp.

Bude to stačit?

Blíží se volby do zastupitelstev obcí a do Senátu. To jsou volby, ve kterých ANO dosud pšenka nekvetla. Dokáže nynější kampaň zvednout Babišovy věrné a přivést je až k urnám, když jejich miláček osobně nekandiduje? Toť kruciální otázka. Pro mluví fakt, že senioři patří k nejdisciplinovanějším voličům, jsou zvyklí volit. Horší už je schopnost ANO vůbec postavit kandidáty. Ta se netýká jen komunálních voleb v malých obcích, ale i ve městech, a dokonce i voleb v některých senátních obvodech. ANO ví, že mu teče do bot, a proto leckde uzavřelo dosud nevídané a neslýchané volební koalice.

Babišův zářijový proces bude nesmírně mediálně pokrytý. Strhne na něj pozornost. Negativní publicita ale v tomto případě nemusí fungovat. Jednak proto, že ještě sníží ochotu různých nestraníků jít do voleb pod hlavičkou ANO. A zadruhé z důvodu, že v komunálkách bude značka ANO stát proti osobní znalosti kandidátů z jiných stran, a především kandidátů mimo strany.

Bylo líp!

Proces ovšem nejvíce motá hlavu samotnému Babišovi. Cítí, že toto už je problém, z něhož se nedá jednoduše vybruslit. Už ani omylem není nedotknutelný. Z justičních kruhů navíc tryskají informace o tom, že kauza Čapího hnízda rozhodně nemusí být poslední, a už vůbec nemusí být ta nejzávažnější, tedy reálně hrozící kriminálem.

Při informování o tom, zda bude, či nebude kandidovat, tedy expremiér tentokrát opravdu nemlží. Teče mu do bot jako ještě nikdy. Vyloučit se proto nedá vůbec žádná varianta dalšího vývoje. Tedy ani další politická hra vabank. Ani rychlý útěk z boje. Ani dobytí Pražského hradu. Ani pobyt ve vězení.

Pro Babiše už bylo zatraceně líp!