V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Oheň fascinuje lidstvo od nepaměti. První pyrotechnika vznikla omylem při hledání elixíru života již v raném středověku. Současnou podobu ohňostrojů známe asi jen 200 let a je to věda.
„Výrostci děsili hromy a blesky poklidné občany na palec tlustými pergamenovými roličkami naplněnými zápalnou směsí,“ tak je v čínských spisech z 11. století popsána první zmínka o zábavní pyrotechnice – petardách. Ty jsou překvapivě starší než střelné zbraně; první děla se objevují až ve 14. století. K objevu první pyrotechnické směsi došlo již v 9. stoletím omylem při hledání elixíru života pro zisk dlouhověkosti. „Čínským alchymistům se podařilo smícháním síry, salpetru (dusičnanu draselného) a medu připravit první zápalnou směs. Místo látky, která by život prodlužovala, se jim podařilo připravit látku, která život může radikálně zkrátit,“ popisuje prvopočátek pyrotechniky chemik Luděk Míka.
První světelné ohňostroje se objevily zhruba před 400 lety, ale byly pouze oranžovo-červené, protože jsme ještě neuměli barvit plamen. Na barevné ohňostroje, tak jak je známe dnes, jsme si museli počkat dalších 200 let – bylo totiž potřeba objevit chemické látky, které barví plamen, a také je umět vyrobit v dostatečné kvalitě a čistotě, aby přebarvily všudypřítomný sodík. „Zásadní byl objev Bertholletovy soli (chlorečnanu draselného) začátkem 19. století,“ popisuje Míka. „Je to lepší zdroj kyslíku – lépe podporuje hoření než do té doby používaný dusičnan draselný. Navíc obsažený chlor přispívá k lepšímu barvení plamene.“
Dříve ohňostroje vznikaly metodou pokus-omyl, dnes je to již věda. Velké ohňostroje se připravují i rok dopředu: „Na počítači se provádí simulace na základě reliéfu krajiny, nadmořské výšky, rozmístění stromů a budov, odkud se budou dívat lidé… Podle toho se modeluje, jakou pyrotechniku zvolit i kam a pod jakým úhlem rozmístit odpalovací hmoždíře,“ popisuje Míka běžnou praxi objednávání pyrotechniky „na míru“ podle požadovaných efektů.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
