Průmyslník Cerva mění ruský plyn za slunce a elektřinu

V roce 2009 se z něj stal sklářský magnát, když z insolvence zachránil a úspěšně rozvíjel velké sklárny ve Světlé nad Sázavou v rámci skupiny Crystalite Bohemia. Sklárny pod Luborem Cervou prosperovaly, v roce 2018 utržily bezmála 1,5 miliardy korun, o rok později se jich však Cerva raději zbavil. Těsně před covidem je prodal podnikateli Pavlu Loudovi. 

Zůstal mu ale menší sklářský závod Květná na česko-slovenské hranici. Tamní provoz, který ročně utrží kolem osmdesáti milionů a stojí vyloženě na ruční výrobě, stabilizoval a nyní řeší, co s firmou dál, když přijde o dodávky plynu. Na něm je totiž energeticky náročná výroba naprosto závislá. 

„Moc se toho vymyslet nedá. V listopadu, jako bych to tušil, jsem v Itálii koupil speciální elektrickou pec, která má objem na 600 kilogramů skla. To by pokrylo naši produkci. K tomu jsem koupil sadu solárních panelů,“ říká Cerva v obsáhlém rozhovoru pro týdeník Hrot.

Rony Plesl: Udržitelnost je spojená hlavně s kvalitou

O tom, jak dnešní studenti vnímají udržitelnost, proč je kvalita důležitá, jak vnímá plasty i o tom, kde můžeme obdivovat jeho tvorbu, vypráví přední český sklářský designér Rony Plesl.

O tom, jak dnešní studenti vnímají udržitelnost, proč je kvalita důležitá, jak vnímá plasty i o tom, kde můžeme obdivovat jeho tvorbu, vypráví přední český sklářský designér Rony Plesl.

„Jejich výkon by měl utáhnout provoz pece po většinu roku. Z devadesáti procent to naši výrobu bez problémů utáhne. To je fenomenální. Už se těším na ten slogan – první sklovina, kterou taví přímo slunce. To by mohlo zaujmout,“ říká ke svému plánu. Ten má jeden háček. Pec mu z Itálie dovezou nejdříve na podzim. A to může být pozdě. 

„Když vypnou plyn, což se zřejmě stane v nejbližších týdnech, bude téma, jak to vydržet do spuštění elektrické pece. Musíte udržet lidi, kteří když se vám rozutečou, zpět je už nedostanete. Kdyby to bylo jako za covidu, kdy se stát k postiženým podnikatelům postavil opravdu velkoryse, do podzimu to přežijeme. Pokud ale taková pomoc nepřijde, budou to opravdu obtížné měsíce,“ zamýšlí se.

Podnikatelská cesta Luboše Hajského: od stínítek přes světla až k vodíku

Luboš Hajský začínal jako údržbář. Dnes má jeho vývojářská firma Devinn obrat 160 milionů korun a vedle LED světel pro motosport se zaměřuje na atraktivní vodíkové technologie.

Luboš Hajský začínal jako údržbář. Dnes má jeho vývojářská firma Devinn obrat 160 milionů korun a vedle LED světel pro motosport se zaměřuje na atraktivní vodíkové technologie.

Přitom sklárna Květná, kterou dříve ve světě znal málokdo, má dobře našlápnuto na zahraniční trhy. 

„Myslím, že například Asie bude brzy náš příběh. Tam určitě chceme proniknout. Problém Květné je, že o ní nikdo ve světě příliš nevěděl. Marketing se jí nikdy v zahraničí nedělal, takže teď se o něj snažíme a už vidíme první úspěchy. Máme například zajímavého zákazníka v Singapuru. Tchaj-wan, Jižní Korea, to byly země, na které jsme si dřív ani nepomysleli. Ale teď se to daří – máme tam partnery, kteří berou zboží s naším logem,“ vyjmenovává urostlý průmyslník, který teď řeší, zda se na zahraniční trhy vydá spíše se značkou Květná 1794, či Cerva Bohemia.

Janka forever!

Radotínský kruh se uzavírá. Do fabriky bývalé Janky vstupují investoři v čele s někdejším spolupracovníkem Martina Romana a vlivným lobbistou Vladimírem Johanesem

Radotínský kruh se uzavírá. Do fabriky bývalé Janky vstupují investoři v čele s někdejším spolupracovníkem Martina Romana a vlivným lobbistou Vladimírem Johanesem