Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Co se týká odklonu od spalování uhlí, ČEZ přechází od slov k činům. Ekologickou image skupině naopak kazí prodej elektráren ve Chvaleticích a Počeradech.
Staré uhelné bloky definitivně končí. Jak ČEZ uvedl v právě vydané výroční zprávě, k počátku ledna odstavil z provozu jeden ze čtyř bloků černouhelné elektrárny Dětmarovice u Ostravy. Ke konci června definitivně skončí stará elektrárny Prunéřov I na Chomutovsku o výkonu 440 megawattů. Další veterán – Mělník II – bude převeden do režimu záložního zdroje.
Instalovaný výkon uhelných bloků se v Česku snižoval už na konci loňského roku. V listopadu skončily v provozu dva bloky elektrárny Ledvice (celkem 220 megawattů) i dva černouhelné kotle v Energocentru Vítkovice (182 megawattů). Tento významný teplárenský zdroj v ostravském regionu nahradily nové plynové kotle a kogenerační jednotky.
Odklon od uhlí lze pozorovat také u dalších významných výrobců elektřiny a tepla v Česku. Sokolovská uhelná chce ještě letos převést paroplynovou elektrárnu ve Vřesové, která spaluje plyn vyráběný z hnědého uhlí, na zemní plyn. Veolia Energie investuje do modernizace přerovské a karvinské teplárny; místo uhlí zde bude spalovat biomasu a palivo vyrobené z komunálního odpadu.
Na spalování odpadu již dříve vsadila také Plzeňská teplárenská.
Poslední vlna odstavování uhelných elektráren se v Česku odehrála v 90. letech minulého století, tedy ještě před spuštěním Jaderné elektrárny Temelín. ČEZ tehdy poslal do šrotu elektrárnu Tušimice I a také některé bloky prunéřovské a ledvické elektrárny. Další uhelné elektrárny pravděpodobně zachránil růst cen elektrické energie.
ČEZ i další energetické společnosti daly přednost maximalizaci výroby. Česko se stalo vývozcem elektrické energie, a to až v rozsahu 17 miliard kilowatthodin za rok.
Ekologické organizace přesto nejsou s přístupem největšího tuzemského výrobce elektřiny spokojeny. Terčem kritiky se stal již prodej Elektrárny Chvaletice skupině Severní energetická (Seven) v roce 2013.
Podle původního plánu měl ČEZ tuto elektrárnu odstavit do roku 2016, avšak nový vlastník zainvestoval do ekologizace provozu. Modernizované dva bloky chce udržet nejméně do roku 2029.
Seven, za níž stojí miliardář Pavel Tykač, má v lednu roku 2024 převzít také nejvýkonnější uhelnou elektrárnu v Česku – Počerady. Také v tomto případě je ČEZ pod palbou kritiky, že místo odstavení dal přednost prodeji.
Část menšinových akcionářů ČEZ kritizuje prodejní cenu (dvě miliardy korun), která se jim zdá příliš nízká. Navíc ČEZ ještě před prodejem investuje do snížení emisí z počeradských kotlů.
