Sófrosyné. Řecké slovo, které se do češtiny překládá jako střídmost, uměřenost, zdrženlivost či také rozumnost. V různých podobách s ním pracovali staří řečtí filosofové včetně Platona, podobný koncept se najde i v konfucianismu či křesťanství. Buď jak buď, je to ctnost, ideál, ke kterému by lidé měli směřovat. A po tisíce let se jim to hrubě nedaří. Možná nejvíc je to vidět na přístupu k sexu. Jako by lidé jednoduše nedokázali najít rovnováhu, buď se tabuizuje všechno, nebo se všechno povolí. Přelévá se to ze strany na stranu, ode zdi ke zdi.
Teď se zřejmě nacházíme někde těsně za vrcholem poslední vlny, jejíž vzestup u nás můžeme datovat do počátku devadesátých let, kdy byl sex a vše s ním související doslova všude. Je to bonmot, že rozmachu internetu ze všeho nejvíc pomohl zájem o porno, ale je na něm hodně pravdy. Vrcholem všeho jsou zřejmě stále častější experimenty s různými alternativami vlastní sexuality či naprosté tápání.
Posledních několik let se však vlna sexuálního uvolnění začíná lámat. Sílí kritika „sexualizace“, „objektifikace“ a všeho možného. Z nejrůznějších průzkumů se dozvídáme, že čím dál víc (hlavně mladých) lidí už sex nebaví zdaleka tolik jako generace předchozí. Že se jim zkrátka přejedl. Může to být jenom další sestupná fáze sinusoidy, může to být klouzačka někam úplně jinam. A do toho přicházejí nejrůznější vědecké poznatky a objevy, které mohou totálně a nevratně změnit celou podobu lidstva. A právě tomu se věnujeme v tomto čísle Hrotu. Zajímalo nás, jestli jsme svědky asexuální revoluce a co pro nás jako pro lidstvo bude znamenat.
Podobně dramatickým trendem současnosti je nezadržitelná digitalizace. Obrovská část zejména západní společnosti (včetně Česka) se už v tom rychlovlaku dávno spokojeně veze. O to pozoruhodnější jsou však ti, kteří o to nestojí nebo to jednoduše nedokážou. Můžeme nad nimi mávnout rukou s tím, že je to pár podivínů a starců, ale ono je jich deset procent! A ta digitální propast začíná být hodně limitující. Nejde o to, že si maminka nepustí video, protože ani po pátém vysvětlení nenajde správné tlačítko, tady jde o to, že jí třeba prodají střechu nad hlavou a ona se to ani nedozví. Protože někde něco odklikla nebo něco špatně pochopila. V tématu tohoto čísla se dočtete víc.
V rozhovoru čísla Eliška Olšáková, poslankyně za STAN a předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR, mimo jiné polemizuje s tím, o čem jsme psali v číslech minulých – že máme v Česku zbytečně moc malých obcí a měly by se začít slučovat, protože je takový systém drahý a neefektivní. Přečtěte si, jak to vidí zástupkyně právě těch „přebytečných“ obcí.
Kromě toho najdete v čísle také analýzy situace na trhu s kancelářskými prostory (nestaví se, do dvou let jich bude zoufale málo), budoucnosti nevýrazné a upozaděné americké viceprezidentky Kamaly Harrisové nebo postupu ukrajinské protiofenzivy od našeho partnerského listu The Economist.
