Skoro jako před rokem. Infekční a plicní oddělení českých nemocnic jsou opět plná pacientů s covidem-19. Poměrně velkou skupinu hospitalizovaných tvoří nenaočkovaní senioři. „Lůžka u nás opravdu zaplnili převážně lidé, kteří preventivně mohli něco udělat – naočkovat se. Dokonce jim to bylo všemi různými kanály doporučeno, ale přesto to neudělali,“ podivuje se Milan Sova, přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno.
Podle lékaře je situace oproti loňskému prosinci mírně odlišná. Zatímco loni naprostou většinu pacientů plicní kliniky tvořili lidé s těžkým průběhem covidu, letos zde leží rovněž hodně pacientů s běžnými pneumoniemi nebo také s chronickou obstrukční plicní nemocí či pneumoonkologickými chorobami. Necovidoví pacienti tedy nezmizeli. Jen se o nich moc nemluví.
Podobná je však celková zaplněnost. Prázdných lůžek je stejně jako před rokem naprosté minimum. „Pokud se nemocnice nezačnou velmi rychle vyprazdňovat, a zatím to tak nevypadá, budou asi Vánoce pro nás v nemocnicích velmi podobné těm loňským,“ říká lékař.
Svátky by se daly zvládnout bez velkého zásahu do osobního života personálu. Platilo by to v případě, kdy zdravotníci slouží v plných počtech. To však bohužel není možné. Nemocnice se dlouhodobě potýkají s podstavem, mnoho zdravotníků také čerpá dovolenou nebo jsou kvůli nemocnému dítěti na ošetřovném.
„Nechceme si stěžovat. Opravdu pro nás není problém starat se o pacienty s covidem. Ale ve chvíli, kdy máte podstav o dvacet až třicet procent, musíte fungovat i za lidi, kteří chybějí. K tomu si připočtěte, že i zdravotníci mohou onemocnět. Že spousta kolegyň a kolegů má děti, a pokud dítě onemocní, musí s ním zůstat doma. Pracujeme tedy v takových počtech, že jakákoli další absence je už pořádně znát,“ seznamuje s reálným stavem Sova.
Lékaře překvapují lidé, kteří se i přes další vlnu pandemie stále nenechali naočkovat. Svých pacientů, kteří těžký covid přežijí, se ptá, proč vakcíně nedůvěřovali. Odpovědí jsou mu často dezinformace, kterým lidé věří více než oficiálním a odborným informačním kanálům.
„Někdy dochází k nepochopitelným situacím. Třeba když vám pacient s vážnou tváří řekne, že se naočkovat nenechá, protože do sebe nebude píchat žádnou chemii. Pak má ale velký zájem o podání monoklonálních protilátek ve chvíli, kdy přijde do kontaktu s covidem a začne na sobě pozorovat příznaky onemocnění. To už podle něj asi chemie není. Byť tyto protilátky fungují na podobném principu jako očkování,“ kroutí hlavou Sova.
Co se lékaři nelíbí na komunikaci dosluhující vlády? Proč vakcína nakonec není cestou z krize, jak nám slibovali politici? A jak se v nemocnici vyrovnávají se zhoršující se agresivitou pacientů? Odpovědi se dočtete ve velkém rozhovoru v týdeníku Hrot.