Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Výzkumné pracoviště polyká miliardy a může naznačovat, kam nakonec uložíme radioaktivní odpad z Temelína a Dukovan
Po letech výzkumu a s více než ročním zpožděním bychom se tento týden měli dozvědět jména čtyř míst, z nichž jednou v budoucnu vyroste hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. A lze očekávat, že ve „vítězných“ obcích vyvolá zpráva velké a velmi hlasité rozhořčení. Trochu v pozadí dlouho očekávaného rozhodnutí zůstala ještě jedna změna týkající se budoucího úložiště - koncem dubna vláda projednala veřejnou zakázku bez uveřejnění zadanou Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) státnímu podniku Diamo. Ten za 2,235 miliardy korun bez DPH zajistí mezi lety 2020 až 2030 s opcí na dalších pět let provoz sporného Podzemního výzkumného pracoviště Bukov (PVP Bukov).
Geologická laboratoř v půlkilometrové hloubce funguje od roku 2016 v bývalém uranovém dole Rožná na Žďársku. Inženýři SÚRAO tam testují, jak se v podzemí chovají nejrůznější materiály a horniny. Na tom není nic špatného, jde v podstatě o smysl existence správy.
Problémem je cena. Podle prvních odhadů měla laboratoř přijít na zhruba miliardu korun, později se uváděly náklady ve výši 1,7 miliardy. Nyní dojde tedy k dalšímu prodražení a podle ekologického sdružení Calla spolyká Bukov nakonec celkem 3,2 miliardy korun z takzvaného jaderného účtu, kam producenti radioaktivního odpadu ukládají peníze na jeho pozdější bezpečné uložení.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
