Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Proč je samostatná měnová politika v současné situaci pro Česko významnou konkurenční výhodou?
Predikce vývoje kurzu české koruny vůči euru, kterou zpracovala společnost Tradecentrum, je založena na dvou časových výhledech: krátkodobém intervalu tří až šesti měsíců a střednědobém v horizontu dvou let.
Z hlediska kratšího časového horizontu se domníváme, že kurz eura k české koruně našel dočasné dno na úrovni kolem 26,10 koruny za euro (vycházíme přitom z 200denního klouzavého průměru, který činí 26,139). Koruna pak bude mít tendenci vracet se zpět k hodnotám 26,70 až 27,64 koruny za euro.
V delším výhledu pak vnímáme tlak na posílení koruny s hodnotou směřující k úrovni 25,25 až 24,05 koruny za euro. Jako hlavního hybatele posilování Tradecentrum hodnotí minimální deflační tlaky a naopak silný inflační příklon, který investorům z regionů záporných úrokových sazeb poskytuje zajímavou příležitost zhodnocení. ČNB, jak předpokládáme, nesáhne k nestandardním nástrojům a neočekáváme, že by zde panovala ochota úrokovou sazbu dále snižovat. Vývoj inflace tomu nenasvědčuje. Zde je třeba podotknout, že ČNB aktuálně není schopna zabezpečit vyrovnanou inflaci ve středu tolerančního pásma a stejně tak se nedaří stabilizovat kurz koruny.
V analýze nezahrnujeme rok 2020, protože je vysoce výjimečný a je zřejmé, že centrální banka nemá mnoho nástrojů, jak situaci výraznějším způsobem řešit. Měnová politika je přitom do značné míry závislá na vládním angažmá. Z grafu Vývoj hlavních metrik inflace v Česku je patrné, že inflační tlaky mají vzrůstající tendenci, a pokud bychom protáhli křivku dále, bylo by zřejmé, že v roce 2020 se více méně inflace drží nad tolerančním pásmem ČNB.
Pro vývoj hodnoty koruny vnímáme jako rozhodující postoj ČNB k úrokové míře (IR). Z hlediska disproporce sazby přirozené (tedy zjednodušeně řečeno sazby korespondující s inflací v reálnému stavu ekonomiky a bez měnově-politických zásahů) a sazby krátkodobé byl vývoj od roku 2014 velmi pozitivní, když docházelo k jejich sbližování.
Také přibližování dlouhodobých a krátkodobých sazeb vnímáme z hlediska měnové politiky jako pozitivní ukazatel. Současně rozdíl mezi domácí úrokovou sazbou – na různých časových úsecích – vůči zahraničním sazbám je dalším stěžejním hybatelem vývoje na devizovém trhu. Tady ovšem naopak rozevírající se nůžky mezi domácími a zahraničními sazbami vytvářejí tlak na posilování koruny.
Analýza Tradecentrum (regrese) ukazuje značnou míru sbíhavosti ve vývoji úrokových sazeb. Aktuální situace může být poněkud rozdílná, nicméně vnímáme jasný trend a jsme přesvědčeni, že bez ohledu na dočasná opatření bude mít ekonomika tendenci se k silnější koruně vrátit.
V širší perspektivě představuje nejvyšší míru rizika pro Česko struktura inflace a struktura hospodářství jako celku. Bez ohledu na výkonnost ekonomiky v jednotlivých časově omezených etapách vnímáme, že vysoký podíl nákladů spojených s bydlením vytváří nepříznivé prostředí pro dynamičtější ekonomický růst a spolu s nízkou mobilitou pracovního kapitálu snižuje rovněž šanci na rychlou a efektivní restrukturalizaci.
Na této úrovni je třeba, aby vláda přistoupila k legislativním opatřením na podporu bydlení (například uzákonění poměru kancelářských ploch vůči bytům v novostavbách, neumožnit čistě administrativně-obchodní centra apod.). Snížení tempa růstu nákladů v sektoru bydlení by se mělo promítnout do vyšší mobility pracovního kapitálu, a tím i do menší rezistence v oblasti změny zaměření ekonomiky.
Česká republika je průmyslovou zemí s výrazným sektorem služeb, ale současně s velmi nízkou přidanou hodnotou, vysokými náklady na práci, velkou inflací vzdělávání a enormními náklady na bydlení. Toto jsou podle našeho názoru hlavní témata pro další ekonomický rozvoj a růst.
Fakt, že držíme vlastní měnovou politiku ve svých rukou, spolu se strukturou hospodářství, nám může poskytnou dočasnou výhodu, ale stát se také faktorem, který české ekonomice zlomí vaz.
V krizi covid-19 to byl sektor služeb, který inkasoval prvotní zničující úder, když se omezil cestovní ruch, pohyb osob a veřejné prostory byly uzavřeny. Většina průmyslových provozů mohla dále fungovat. Výrobní sektor přišel na řadu v druhé fázi, kdy pokles poptávky výrazně redukoval možnosti výrobců, zatímco část služeb už byla plně funkční.
Relativně nezávislá měnová politika, diferenciál úrokových sazeb a solidní poměr veřejného dluhu vůči HDP zakládá podle nás očekávání, že koruna bude ve střednědobém horizontu posilovat.
Ve výhledu pro dalších 24 měsíců naše odhady nepředpokládají razantnější tempo poklesu inflace, v souvislosti s kurzem koruny je to faktor, který nás vede k preferenci české měny na vrub eura.
Jako hlavní rizikové faktory v krátkém období vnímáme silný fluktuační potenciál koruny a možnou volatilitu. V střednědobém horizontu pak nutnost restrukturalizace ekonomiky jako celku a neutěšený stav segmentu bydlení, který výrazně znesnadňuje klíčové změny hospodářství.
Na fundamentální bázi jsme přesvědčeni, že samostatná měnová politika je v této situaci pro Českou republiku významnou konkurenční výhodou.
Autor je hlavním analytikem Tradecentra.
