Za prvních deset měsíců letošního roku vzrostlo zadlužení domácností formou spotřebitelského úvěru o 0,9 procenta. V absolutních číslech narostl dluh ve formě půjček, kreditních karet a kontokorentů. Podle statistiky ČNB jen u bank došlo ke zvýšení o 2,4 miliardy korun. Pro srovnání, za stejné období loňského roku vzrostl objem spotřebitelských půjček českým domácnostem o 15,3 miliardy korun – tedy více než šestinásobně. 

V době koronavirové krize to není asi žádné překvapení. Pojďme se ale podívat blíže, jak se chování českých domácností ve vztahu k dluhům změnilo. Doménou letošního roku je určitý „úklid v domácích financích“. V datech ČNB pozorujeme pokles v zůstatcích kreditních karet a kontokorentů, a to o více než čtyři miliardy od začátku roku. Nejvíce na jaře – v době, kdy velkým tématem byly odklady splátek. V tomto období řada domácností spojila požadavky na odklad splácení s konsolidací půjček a zůstatky kontokorentů a čerpání z kreditních karet klesaly čtyři měsíce v řadě. Za toto období klesly o čtyři miliardy. Přes léto se zůstatky zvýšily (souvisí to s vyššími útratami u kreditních karet), na podzim však došlo k dalšímu uzavření ekonomiky, které opět způsobilo přesun do půjček – konsolidací.

Je zde tedy patrný trend nahrazování drahého dluhu výhodnějším s výrazně nižším úročením. U kreditních karet je úročení často nad 20 procenty p. a., spotřebitelské půjčky jsou aktuálně úročeny v průměru 7,9 procenta p. a., v Equa bank nabízíme úrok již od 3,8 procenta p. a.

Účel v šoku

Nový dluh ve formě spotřebitelských splátkových půjček má zároveň výrazně slabší dynamiku ve srovnání s loňským rokem. Za prvních deset měsíců roku vzrostl o 6,5 miliardy korun; v minulém roce za stejné období o 17,5 miliardy. Neznamená to, že by o spotřebitelské úvěry přestal být zájem, ale že „koronavirovým šokem“ prošel účel, na co si půjčujeme. Vidíme, že domácnosti si přestávají půjčovat na uspokojení krátkodobé spotřeby. Nyní se více jedná o dlouhodobou spotřebu. 

Prostředky z půjček v letošním roce míří v převážné většině do zboží dlouhodobé spotřeby s tím, že podíl automobilů klesá a doménou jsou investice do bydlení. Obnova nábytku, zařizování „domácích kanceláří“, pořizování a vylepšování víkendových sídel – ze kterých se letos stala hlavní koronavirová útočiště domácností žijících v městských bytech.

Pozitivní je, že si lidé v současné situaci uvědomují, že pryč je doba, kdy si mohli dovolit podlehnout impulzivním nákupům, které byly někdy spojeny s impulzivním rozhodováním v oblasti půjček. Projevuje se v tom nepochybně i růst finanční gramotnosti. Lidé se pomalu naučili nenaletět marketingovým nabídkám na zdánlivě snadné půjčky od pochybných věřitelů. 

Virus mění zvyklosti

Stejně jako v letošním roce koronavirus přesunul pořizování vánočních dárků z nákupních center do online světa, ovlivnil i to, kde a jak jsme vánoční svátky strávili, a změnil i to, z čeho dárky platíme. Pryč je doba, kdy si lidé často a bezhlavě na Vánoce půjčovali. Místo toho nastupuje čas větší úvěrové zodpovědnosti ze strany domácností.

Je to dobrá, nebo špatná zpráva? Nelze na to jednoduše odpovědět ano, či ne. Jistě, pokud bychom se drželi stereotypů a předsudků typu „Nepůjčuj si na to, když na to nemáš“, „Nevíš, co bude za rok…“, budeme se na jakýkoli růst zadlužení domácností dívat skrz prsty. Ale poskytování úvěru je od nepaměti elementární funkcí bank, a zejména v době, kdy dochází ke zpomalování ekonomiky, je důležitý multiplikační efekt spotřebitelských úvěrů. Zvláště pro českou ekonomiku, která je již delší dobu tažena především spotřebou domácností. 

Na závěr je nutné dodat, že nezbytnou podmínkou půjčování je nejen zodpovědné chování na straně domácností, ale i zodpovědné úvěrování na straně bank a dalších finančních institucí. A tato podmínka je, jak se zdá, splněna. Banky jsou nyní při úvěrování obezřetnější, protože jsou si vědomy nejistoty plynoucí z budoucího ekonomického vývoje.

Autor je ředitelem retailového bankovnictví Equa bank