Už dlouho se o žádném filmu nemluvilo tolik jako o Třech přáních pro Popelku, norské předělávce kultovní české pohádky Tři oříšky pro Popelku. Tuzemská distribuční společnost Bontonfilm si od ní slibovala kasovní úspěch, místo toho ale přišel propadák. Film za první týden v kinech viděly podle dat Unie filmových distributorů pouze tři tisíce diváků.

Tři přání pro Popelku režisérky Cecilie A. Mosli měla být severskou poctou české filmové klasice s Libuší Šafránkovou. „Přináší její moderní velkolepou verzi, nové kostýmy, scenérie nefalšované norské zimy a divokých zasněžených hvozdů,“ slibuje anotace filmu.

V tuzemských médiích získala předělávka velkou pozornost, a to zejména kvůli protestům aktivistů na sociálních sítích. Těm se nelíbilo, že dodaná verze filmu neobsahovala gay polibek dvou princových přátel a obvinili distributora z cenzury. Bontonfilm ale nařčení odmítl. Do kin po kritice nasadil původní severskou verzi, tedy i s polibkem dvou mužů. Ani velká kontroverze ale filmu nepomohla. Tři tisíce diváků v kinech za první týden znamenají až čtvrté místo v žebříčku nejnavštěvovanějších filmů. Jedničku si drží Spider-man: Bez domova s 33 tisíci návštěvníků, druhou příčku obsadil Matrix Resurrections s 15 tisíci diváků, třetí místo pak náleží animovanému muzikálu pro děti Zpívej 2 s 10 tisíci návštěvníků.

Pohádce se však nedaří ani u recenzentů. Například v hodnocení zpravodajského webu idnes.cz získal film jen 40 procent s komentářem, že je film naprosto zbytečný. Web Kinobox.cz ohodnotil novou Popelku 50 procenty. A nadšení nejsou ani samotní diváci. Na webu ČSFD mají Tři přání pro popelku souhrnné hodnocení 36 procent. Jen pro srovnání, původní česká verze pohádky z roku 1973 tu má 86 procent.