Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Rekordní ceny i drakonické podmínky Unie nabourávají český sen o energetice postavené na plynu a jádru.
Vodíkové a biometanové nadšení posledních let, které zachvátilo i Česko, začíná nejpozději od zveřejnění návrhu evropské taxonomie počátkem roku dávat smysl. Podle pravidel by totiž každý nový plynový zdroj musel nejpozději od roku 2026 spalovat až třicet procent čistých plynů, což znamená jednu ze dvou zmíněných surovin. Tedy alespoň pokud bude chtít investor dosáhnout na výhodnější financování, případně dotační podporu.
Problém je, že vyrobit v českých, ale i evropských podmínkách v šibeničním termínu tolik bezemisního plynu je naprosto nereálné. „Jsme k tomu skeptičtí s ohledem na velmi krátký čas, který máme před sebou a do kterého by musely být projekty na výrobu biometanu a zeleného a nízkoemisního vodíku i úpravy plynárenské infrastruktury provedeny,“ říká výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská.
„Vodík není ani v energetické legislativě – natož v dalších legislativních a technických normách – veden jako energetický plyn a pro biometan sice formálně máme v zákoně o podporovaných zdrojích podporu, ale ten není ještě notifikován a podpora neběží,“ dodává šéfka plynárníků.
Nejde přitom o jedinou příliš striktní podmínku v nových pravidlech a jen o něco málo lépe je na tom energetika jaderná. Plynaře však vedle ekologických podmínek trápí i ceny zemního plynu, které se po letech stability zcela vymkly kontrole. Před Vánocemi stála komodita desetinásobek loňské ceny, a byť mezitím trochu spadla, nepřetržité kolísání a geopolitická situace ve světě staví nad budoucností plynové energetiky velký otazník. To je problém zvlášť pro Českou republiku, která s plynem počítá jako s náhradou za končící uhlí.
Více o krizi plynové energetiky si můžete přečíst v tištěném vydání týdeníku Hrot, které vychází v pondělí 10. ledna.
