Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Konec mejdanu

Putin utáhl šrouby, běloruský sen o svobodě se odkládá ad acta. A tamní ekonomika ztrácí na nejcitlivějších místech.

Konec mejdanu
Chvíli se zdálo, že by to mohlo vyjít. Poklidnými demonstracemi, podobnými těm z Československa roku 1989, se Bělorusové po zfalšovaných volbách domáhali rezignace prezidenta Alexandra Lukašenka. | Profimedia.cz

Jeden z nejdramatičtějších týdnů poválečné historie východní Evropy začal slibně – alespoň v očích těch, kteří doufali v rychlý konec vlády běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, to jest drtivé většiny Bělorusů. V polovině srpna začal jeho režim lapat po dechu. Ozbrojené vládní jednotky se stáhly z ulic. Desítky policistů od vysoko postavených velitelů až po příslušníky pořádkových jednotek OMON odešly do civilu; mnozí z nich zveřejňovali videozáznamy, na nichž vyzývali kolegy, aby učinili totéž. 

Státní televize odvysílala Lukašenkovo setkání s dělníky, na němž se prezident dočkal vypískání. Řada předních redaktorů, moderátorů i techniků se ke stávce přidala. Stávky na protest proti zfalšovaným volbám pak začátkem minulého týdne přerostly ve stávku generální za účasti mnoha velkých státních firem. Začal pracovat Národní stávkový výbor a nabídl dělníkům vyhozeným za účast na stávkách náhradu mzdy z fondu, jenž obnášel 100 tisíc dolarů.

Favoritem běloruského lidu se už Lukašenko nejspíš nikdy nestane. U moci ho může udržet jen přízeň Moskvy.
Profimedia.cz

V prvních dnech protestů se zatýkalo tolik, že kapacita věznic nestačila. Katoličtí a pravoslavní duchovní odložili spory o správný výklad Božího díla a nabídli se, že coby živé štíty povedou pochody protestujících k napěchovaným věznicím. 

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit