Hrot24.cz
Konec hry na karanténu. Promořujeme

Konec hry na karanténu. Promořujeme

Ministerstvo zdravotnictví by mělo ukončit předstírání chytré karantény a přiznat, že se promořujeme. Každý se teď musí chránit sám.

Jan Němec

Jan Němec

redaktor

Víc než polovina pacientů, kteří přišli v posledních dvou týdnech do nemocnice kvůli zdravotním potížím, se až na místě dozvěděla nepříjemnou zprávu o své pozitivitě na covid 19. Nejde přitom jen o lidi, kteří už z charakteru svých problémů měli tušení, že vítr fouká z Číny. Týká se to i dalších hospitalizací s jinou hlavní diagnózou.

Statistika, kterou zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví, je dalším pádným důkazem, že každodenně zveřejňované počty nově pozitivně testovaných jsou nic nevypovídajícím číslem odtrženým od reality. Skutečně covid pozitivních je mnohem víc a nikdo neví kolik. 

Příčina je jasná: Absolutně nefunguje systém trasování a testování. Jen zlomek lidí má to štěstí, že se o možném riziku dozví díky telefonátu z hygieny, protože jsou „podezřelým“ kontaktem. Většina se jde testovat, jen když jim je špatně nebo mají virus doma, aniž by se jim někdo ozval. Mnoho dalších v žádných statistikách není, chytrá karanténa je nenašla. 

Kolaps hned na startu

Citovat popis chytré karantény, jakou loni v květnu a červnu sliboval premiér Andrej Babiš, by bylo až příliš zlomyslné. Stačí snad jen připomenout, že právě ona měla být tou záchranou, hlavní zbraní před podzimním a nynějším lockdownem, které nikdy neměly nastat.

Současný stav ale nejde jednoduše hodit na její autory nebo hygieniky. Chytrá karanténa sice od začátku silně drhla, vláda ale taky sliby o její sofistikovanosti vyvolávala přehnaná očekávání. Systém propojení hygien, nemocnic nebo doktorů se přitom budoval narychlo, od nuly a takříkajíc za běhu. Šlo o náročný projekt, a že nakonec byl schopný jakžtakž fungovat, vlastně nebyl úplně špatný výkon. Tím spíš na státní správu.

Bohužel nakonec celá práce stejně přišla vniveč. Může za to ale především Babišovo hrubé podcenění situace loni v létě. Už tak vratký systém s mnoha slabými místy se stále teprve zabíhal a možná by si poradil s pár stovkami nových případů denně. Premiér ale kvůli blížícím se volbám odkládal nepopulární utažení šroubů a ze stovek byly tisíce pozitivních. 

Na takový nápor nebyla karanténa stavěná, a tak se postupně zvyšoval skluz mezi ohlášením nového případu a obvoláním jeho kontaktů, pak se přestali trasovat bezpříznakoví nakažení. Když k dnešním vlnám o téměř 20 tisících nových „klientů“ denně přidáme navíc neochotu pozitivně testovaných hlásit příbuzné a známé, vychází z toho úplný kolaps.

Zpřísnit už nelze

Řada lidí proto volá po ještě přísnějším lockdownu, zkrocení epidemie a restartu chytré karantény. Ukázalo se, že jediné, na co měla vláda Andreje Babiše dostatek schopností, bylo právě tvrdé uzavření ekonomiky na jaře. Doufají proto, že stejný postup bude opět fungovat jako poslední záchranná brzda. To je ale chyba.

Na jaře hrály premiérovi do not obavy lidí z neznámého nebezpečí; byli daleko svolnější přijmout zákazy a respektovat silnou ruku. O tento respekt ale premiér dávno přišel. Připravil se o něj sám svým opakovaným lavírováním a podléháním tlakům, rozhodováním podle průzkumů, vršením chyb, uhýbáním před odpovědností, tutláním nepříjemných informací a lhaním.

Aby se epidemie vrátila do stadia, kdy může opět pomoci chytrá karanténa, tedy maximálně několika stovek případů denně, bylo by potřeba mnohem tvrdších opatření než dosud, opravdu ostrý lockdown s omezeným vycházením a možná i zavřením firem, a to nejméně na tři týdny, spíš na měsíc. 

Problém je, že i kdyby k němu Andrej Babiš našel odvahu, lidé by už tentokrát nebyli poslušní jako na jaře. Málokdo by uvěřil, že taková oběť k něčemu bude a vláda ji znovu nepromrhá. Přísnější opatření by tedy vedla především k eskalaci už tak velkého napětí ve společnosti.

Proč vláda nepomůže 

Z vyjádření vládních politiků se zdá, že si svou patovou pozici uvědomují, na možnost aktivního boje s pandemií a restart chytré karantény v podstatě rezignovali a spoléhají, že alespoň do částečného proočkování populace se podaří přirozené promořování udržet v určitých mezích, bez mrazáků v ulicích a drastických scén na chodbách přeplněných nemocnic. 

Ano, i to může být strategie, ale vláda by ji měla otevřeně přiznat. Odpískat hru na psy a chytré karantény a říct lidem pravdu, aby přestali naivně věřit, že kabinet krizového manažera, který loni krizi pořádně zkomplikoval, situaci nějak zachrání.

Důležité teď je uvědomit si, že za své zdraví nese každý vlastní zodpovědnost. Naštěstí na rozdíl od jara není problém za relativně malé peníze koupit kvalitní respirátory nebo dezinfekce. Samozřejmě ani s nimi a při vší obezřetnosti není možné riziko eliminovat úplně, ale lepší možnost teď stejně těm, kteří se snaží viru vyhnout, nejspíš bohužel nikdo nenabídne.