Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Komunisté si po volebním debaklu zvolili nové vedení. Do svého čela celkem nepřekvapivě postavili Kateřinu Konečnou. Možná si myslí, že jim to umožní politicky přežít. Opak je pravdou.
První dva problémy tkví už v samotné osobě nové předsedkyně.
Druhdy „mladá a nadějná“ je dnes politicky velmi stará. V politice je už bezmála dvacet let, tedy mnohem déle než většina členů nové Poslanecké sněmovny. Stejně dlouho se pohybuje mimo normální svět. Posledních sedm let je navíc poslankyní Evropského parlamentu. Tedy vůbec nejodtrženější instituce evropského politického prostoru. Představa, že by rozuměla svým potenciálním voličům, je naprosto naivní.
Především ale nezapomeňme na to, že Konečná je dcerou předlistopadového partajního bafuňáře. Její pohled na reálný svět tak byl od počátku natolik prehistoricky a ideologicky kontaminovaný, že už ve chvíli vstupu do politiky patřila do kategorie politických dinosaurů.
Další důvody, proč Konečná komunisty nespasí, pramení ze situace na „trhu levice“ a v programové nabídce, s níž nové vedení KSČM přichází.
Levicová část politického spektra se zdá vyprázdněná, jelikož ze sněmovny vypadli spolu s komunisty i sociální demokraté. Ve skutečnosti je tu dost plno. A ještě více plno může být. Odchod ANO do opozice umožní této formaci přejít na otevřeně levicové pozice. Z dosavadní bojovnice proti pirátským neomarxistům Aleny Schillerové se v cukuletu může stát lídr staromarxistické opozice. Svůj „Drang nach Links“ už oznámil Tomio Okamura a SPD. Obě formace budou spíše starolevicové.
A pak tu jako první na řadě z mimosněmovních formací stojí ČSSD. A možná i Piráti, či přinejmenším jejich levé křídlo. Všichni jsou pro komunisty konkurence jako hrom. A to zejména z důvodu, že jejich recepty na staré i nové výzvy jsou prostě věrohodnější.
Nová předsedkyně v Haló novinách zveřejnila pozoruhodný text s názvem V jednotě je síla. Pomineme-li, že jde o ukradené heslo sametové revoluce, tento výkřik dobře ilustruje nepochopení situace. Konečná tu vzývá jednotu všech levicových sil v Česku. To jistě není úplně nesmyslná teze. Jenže jestli je tu někdo, kdo nemá nejmenší šanci stát se platformou pro sjednocení levice, jsou to právě komunisté. Kvůli své historii, ale i kvůli nejčerstvějším zkušenostem s jejich podporou Babišově vlády až do hořkého konce.
Konečná ve svém textu píše o inspiracích ze světa. Zajímavé čtení. Ale opět úplně mimo mísu. Všechny úspěchy staré, nové i staronové levice ve světě jsou momentálně neseny na křídlech generačního protestu. Ne však protestu seniorů ani střední generace, ale jako obvykle mladých lidí, čerstvých absolventů bez práce, studentů a prvovoličů. Takových voličů mají čeští komunisté asi tolik, kolik má Kateřina Konečná prstů na obou rukách.
Na mladé lidi působí komunisté jako rudý hadr na býka. To však tak úplně neplatí, a především do budoucna nemusí platit, o samotných levicových až ultralevicových receptech.
Nové vedení KSČM má vlastně jen dvě cesty. Buď se zabetonuje ve svých ideologických pozicích a zůstane de facto regionální stranou českého severozápadu a moravsko-slezského pomezí. A bude se v tichosti modlit, aby jí příští komunální a krajské volby nevystavily úplnou stopku. Nebo dá všanc zbytky své organizační struktury, vyškrábne poslední haléře ze stranické kasy a pár svých aspoň trochu konkurenceschopných politiků nabídne do nějakého nového radikálně levicového projektu. Mezi nimi možná ještě pořád může figurovat i samotná nová předsedkyně.
