Protože všechny unijní státy stále ještě jsou pluralitními demokraciemi, kde se ve volbách rozhoduje o složení parlamentu a potažmo i vlády, musejí všechny vládní garnitury při svém rozhodování brát alespoň trochu ohled na veřejné mínění. 

Jak složitě se budou tvořit postoje některých vlád k Putinově agresi, nám může napovědět průzkum Evropské rady pro zahraniční vztahy z roku 2019, který proběhl ve čtrnácti zemích. V něm byla položena i otázka, na které straně by měla Evropa stát v případě blíže nespecifikovaného konfliktu mezi USA a Ruskem. 

Z výsledků vyplývá, že drtivá většina Evropanů nehodlá stát ani na jedné straně konfliktu. Nejvíce „pacifistů“ je v Rakousku, v Řecku, v Maďarsku a v Německu. Naopak nejméně jich najdeme v Polsku, v Dánsku a také u nás.

Poměr mezi těmi, kdo by dali přednost americké a ruské straně, je dost rozdílný. V proruském postoji bezkonkurenčně vedou Slováci s dvaceti procenty, s odstupem následovaní Italy a Čechy. Postoje našich občanů však vyvažuje třetí nejvyšší počet těch, kdo se vyslovili pro USA. První v tomto punktu skončilo Polsko a druhé Dánsko. 

V poměru „odhodlaných“ na straně USA vede Dánsko (7:1), následované Polskem (přes 5:1), Švédskem, Rumunskem, Nizozemskem a Francií, kde se poměr pohybuje mezi 3 a 4,4 ku 1. V Česku je to cca 2,5 ku 1. Proruský poměr je bezkonkurenčně nejsilnější na Slovensku (3,3:1), které s odstupem následují Rakousko a Řecko. 

Výsledky průzkumu samozřejmě nelze přeceňovat třeba proto, že v době dotazování v USA úřadoval prezident Trump, kterého velká část Evropanů nemohla vystát. Také postoje části Evropanů vůči Rusku by po čerstvých zkušenostech s Putinem asi byly jiné.

A samozřejmě je důležité i to, že sankce EU budou prezentovány jako evropské, nikoli transatlantické, nebo dokonce americké. 

Přesto je dobré uchovat tato čísla v paměti. Vlády, které půjdou proti nim, budou muset prokázat značnou odvahu a zapojit i veškeré své komunikační schopnosti a kapacity. To, jak se vlády Slovenska, Řecka, Rakouska, tradičně proruského Kypru a možná i některé další v této těžké chvíli rozhodnou, může významně ovlivnit osud Ukrajiny, potažmo celé Evropy.