Majitele skupiny KKCG Karla Komárka, jednoho z nejbohatších českých podnikatelů, čeká týden pravdy. Poslanci budou schvalovat návrhy na změny některých daní. Jedním z nápadů, které se ve sněmovně rýsují, je zvýšit sazbu číselným loteriím ze současných 35 procent na drakonických 55.

Loterie v Evropě mnohdy odvádějí státu i více, ale většinou jde o státní monopoly, kde je otázka zisku čistě politickou veličinou. Komárek je však byznysmen, který na výkonnosti své Sazky buduje obří loterijní skupinu napříč Evropou. Čeští politici mu teď mohou strategii výrazně nabourat. Další zvýšení daní totiž hodnotu Sazky citelně sníží, stejně jako její ziskovost.

S návrhem přišel někdejší šéf lidovců Pavel Bělobrádek, který si od něj slibuje zvýšení příjmů do státního rozpočtu o 1,3 miliardy korun. Ministerstvo financí se k věci zatím staví neutrálně, ovšem od minulého čtvrtka se návrh může opřít o podporu rozpočtového výboru, kde souhlas vyslovili zejména zástupci ANO, lidovců a komunistů. Dá se tudíž očekávat, že se bude bojovat do poslední chvíle.

Nicméně faktické „znárodnění“ byznysu Sazky je až překvapivě reálné. Zřejmě i proto Sazka zahájila masivní komunikační kampaň, v níž upozorňuje, že další zvýšení daně by přineslo v podstatě konec loterie, jak ji známe. V obsáhlém prohlášení šéf Sazky Robert Chvátal upozorňuje, že Bělobrádkův návrh operuje se zavádějícími čísly. Podle něj by zvýšení daní na 55 procent nepřineslo státnímu rozpočtu 1,3 miliardy navíc, naopak by podle něj stát o víc než miliardu přišel. Stejně tak Chvátal odmítá argument, že Sazka disponuje největší ziskovostí. „Podle veřejně dostupných výročních zpráv je například čistý zisk společností ze skupiny Tipsport za rok 2019 o 300 milionů korun vyšší než zisk Sazky za stejné období. Potvrzuje se tedy, že jde o cílený útok na tradiční loterie v České republice,“ dodal Chvátal.

Z jeho argumentace je cítit mnohé. Například to, že v zákulisí neprobíhá jen miliardářský souboj Babiš proti Komárkovi, ale válka mezi sázkovými kancelářemi a Sazkou. O účelovou argumentaci, a to na obou stranách, tak teď zřejmě nebude nouze. Kdo je škodlivější, kdo ziskovější? Čí byznys má delší tradici a zaměstnává více lidí? Odpovědi nejsou nikdy zcela jednoznačné a nabízí prostor pro různý výklad.

Chvátal například, zřejmě záměrně, zaměňuje ziskovost firmy a ziskovost jednotlivých her. Loterie je skutečně nejziskovější hrou z pohledu výherního poměru, Tipsport dosáhl celkově vyššího zisku zejména díky rozvětvenosti svého byznysu – žije nejen z kurzových sázek, ale i z technických her (např. online casino) a také z loterie (loterie Korunka je po Sazce dvojkou na českém trhu) – a hlavně díky celkově nižším nákladům. Marže samotné kurzové sázky je totiž oproti číselné loterii zhruba třetinová.

Pro stanovení hazardní daně je však mnohem důležitější onen výherní poměr her, nikoliv zisk firmy. Ten ovlivňuje celá řada, mnohdy účetních, operací. Hazardní daň přitom není daní z příjmu, ale z hrubých výher, tedy z rozdílu mezi přijatými sázkami a vyplacenými výhrami. 

To jen jako příklad, že politici to při rozhodování jednoduché mít opravdu nebudou.