Piráti, kteří si ještě před pár týdny rozdělovali ministerská křesla, si dnes trochu drbou hlavu a stěžují si na kampaň vedenou proti nim pomocí údajných i skutečných lží a nepravd o jejich vztahu k migraci či zdanění nemovitostí a ekofanatismu. Jsou přece moderní středová liberální partaj, opakuje Ivan Bartoš dnes a denně.
A pak mu moderně středově jeho poslanec Ondřej Profant veřejně sděluje účastníkům Prague Pride, že český parlament je plný bílých páprdů inklinujících k fašismu. Jakou barvu by měli mít páprdové v české sněmovně, jsme se sice nedozvěděli, ale na obrázek o středovosti pana Profanta to úplně stačí i tomu, kdo neví, že je spolu s europoslancem Mikulášem Peksou členem uskupení DIEM známého řeckého neokomunisty a exministra financí ve vládě Syrizy Varufakise. Nebo přinejmenším těmi členy ještě před několika lety byli, a Pirátská strana se tenkrát dokonce přihlásila k manifestu tohoto krajně levicového eurofederalistického uskupení.
Středová liberální orientace je znát i z preferencí dalších významných pirátů, třeba „budoucího“ ministra pro místní rozvoj a pražského radního Adama Zábranského, který transparentně pětistovkou sponzoroval hnutí Extinction Rebellion. Zřejmě aby jisté Alžbětko mělo na lepidlo, kterým se s oblibou pěkně liberálně přilepuje na rušných křižovatkách k asfaltu a čeká, až jej policajti za peníze daňových poplatníků odlepí. Teď s financováním přestal, ale až bude ministrem, jistě Alžbětku zařídí nějakou evropskou dotaci.
Zapomenut na věky má asi zůstat exkandidát na teplického senátora Tomáš Tožička, který byl vybrán zřejmě díky typicky centristickým názorům na Stalina, jenž byl jenom amatérský masový vrah ve srovnání s pravicí a kapitalismem. Z kandidátky byl stažen, až když vyšlo najevo, že na sociálních sítích dokreslil do Davidovy hvězdy na izraelské vlajce hákový kříž.
V Evropském parlamentu jsou Piráti součástí frakce Zelení / Evropská svobodná aliance. Jsou sice trochu proimigrační, ale prý také liberální. Členy jsou například i němečtí Zelení. Ti vládnou v Berlíně v typicky „středové“ koalici se sociálními demokraty a postkomunisty. Berlínskou bytovou krizi způsobenou především přílivem imigrantů vyřešili před časem regulací nájmů, které oproti tržní úrovni měly významně klesnout. K překvapení těchto liberálů se stalo bydlení ještě méně dostupným. Aktuálně kamarádi z frakce vedou v Berlíně diskusi o vyvlastnění bytových společností. Samozřejmě za ceny hodně vzdálené tržním.
O skutečné názorové orientaci partaje, která je jedním z favoritů voleb, vypovídají i mnohé další, více či méně známé příběhy. Lak, který má překrýt jednoznačně progresivistickou krajně levicovou agendu převládající v Pirátské straně, prostě moc nedrží a před volbami se loupe.
Zda to odradí městské liberály, jimž je nátěr určen a mají partaj vynést do Strakovky, lze jen těžko odhadnout. Tato voličská skupina, přesvědčená o své dynastické předurčenosti vládnout z titulu své intelektuální převahy, se i z historického pohledu rozhoduje neobyčejně často chybně. Už od 20. let minulého století, kdy pražská avantgarda vstupovala masově do KSČ těsně před gottwaldovskou bolševizací.
