Absurdita bruselského boje za záchranu klimatu občas vyrazí dech i zarytému euroskeptikovi. Jako třeba v případě nedávno zveřejněné zprávy o Lufthanse.
Německá letecká společnost kvůli špatně nastaveným pravidlům tuto zimu vypraví na osmnáct tisíc zbytečných přeletů s poloprázdnými letadly.
Evropská regulace stanovuje, že letecké společnosti – pokud si tedy chtějí udržet sloty na významných evropských letištích – musejí z celkového počtu svých letů provozovat minimálně osmdesát procent jako pravidelná „linková“ spojení. Pod tlakem pandemie byla sice tato kvóta snížena na padesát procent, i to je ale zjevně příliš.
Aktuální vlna omikronu opět prudce srazila zájem o létání a Lufthansa řeší obrovský převis nabídky letenek nad poptávkou. I kvůli zachování řečené padesátiprocentní kvóty tak německé aerolinky doslova převážely nad Evropou vzduch. Samozřejmě za nemalých emisí oxidu uhličitého.
Neschopnost Bruselu reagovat pružně na aktuální situaci a přizpůsobit jí pravidla pro letecké firmy je v ostrém kontrastu s mnoha dalšími opatřeními, která Evropská komise zavedla či se zavést chystá a která mohou těžce poškodit evropskou ekonomiku. A to od energetiky přes průmysl až po dopravu.
Úsměvně v této souvislosti vypadá i plán, podle něhož by se v rámci programu Fit for 55 mělo zdanit dosud od odvodů osvobozené letecké palivo. To by mělo podle představ Komise vést ke zdražení letenek, poklesu zájmu o letecké cestování, a tedy omezení emisí. Snad Brusel před zavedením nové daně neopomene změnit pravidla, která nutí aerolinky přelétávat z místa na místo s (polo)prázdnými letadly.