Jak politické strany hospodaří se svým rozpočtem, leccos napoví o tom, jak se budou chovat k eráru. Pokud tedy od voličů takovou příležitost dostanou. Téma je to důležité, a tak jsme mu v novém Hrotu věnovali odpovídající prostor. Z našich zjištění vyplývá, že největší dluhy mají někdejší političtí hegemoni, ČSSD a ODS. U posledně zmíněné partaje je dluh celkem bez problémů „hratelný“, strana navíc loňské hospodaření skončila v plusu. V mnohem horší situaci jsou sociální demokraté. Série volebních neúspěchů přivedla tuto partaj až na pokraj krachu a na nějaké velké zlepšení do budoucna to moc nevypadá.
Straně, která má ve svém středu takové rozpočtové hazardéry, jako je třeba ministryně Maláčová, moc nepomáhá ani to, že každoročně vybere od svých spolustraníků příspěvky za dvanáct milionů korun. Důvod je jednoduchý: hlavním příjmem českých politických stran jsou provozní dotace od státu. Kdo získá víc hlasů, dostane taky víc peněz. A to je disciplína, ve které ČSSD v posledních letech moc nevyniká. V této oblasti jasně kraluje nejsilnější strana z posledních voleb do Poslanecké sněmovny, Babišovo ANO.
Největší výdajovou položkou stran tradičně bývá investice do předvolební kampaně - nalijete miliony a doufáte. A když to neklapne, zůstanou jen velké dluhy a obavy z toho, kdy na dveře stranického sekretariátu zabuší exekutor. A jsme zpátky u sociálních demokratů.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
