Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
0

Kadmium a olovo v čokoládách Lindt? Švýcarský výrobce má v USA víc problémů

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Celý článek
0

Tykačova skupina Sev.en GI koupila dvě ocelárny Celsa v Británii a Skandinávii

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Celý článek
0

Kdo vynalezl polibek? Nevíme. Lidé se ale líbali už ve starém Sumeru

Líbání bylo běžnou součástí sexu, lásky a romantiky už před mnoha tisíciletími. Nejstarší důkaz pochází z roku 2400 př. n. l. Sumerská klínopisná tabulka popisuje sex dvou bohů, kteří se po jeho skončení líbají.

Kdo vynalezl polibek? Nevíme. Lidé se ale líbali už ve starém Sumeru
indická Kámasútra | Shutterstock.com

Manželský pár výzkumníků Sophie Lund Rasmussenová a Troels Pank Arbøll diskutovali jednoho dne o nové genetické studii. Při čtení článku narazili na dodatek, který pojednával o historii líbání. Podle něj si první polibek dali lidé v jižní Asii, a to zhruba 1500 let před naším letopočtem. Do Středomoří a Evropy pak tuto libůstku prý přinesla – někdy před rokem 300 př. n. l. – vojska Alexandra Velikého vracející se z tažení do severní Indie.

Dodejme, že to bylo přibližně v době, kdy v Indii vznikla sexuální příručka Kámasútra.  

Pár si ovšem myslel, že tohle úplný začátek líbání nebyl. „Řekl jsem Sophii, že znám ještě starší záznamy psané jak v sumerském, tak akkadském jazyce,“ prozradil Arbøll (jeho specializací jsou starověké záznamy o lékařských diagnózách, předpisech a léčebných rituálech) deníku New York Times.

Výzkumníci poté zkoumali sumerské a akkadské klínové texty nalezené na hliněných tabulkách v Mezopotámii (dnešní Irák a Sýrie) a egyptské hieroglyfy, aby identifikovali průkazné příklady intimního líbání. Svůj výzkum nedávno popsali v článku pro odborný časopis Science, který posunul nejstarší spolehlivě zdokumentované líbání o zhruba tisíc let do minulosti a zpochybnil hypotézu, že líbání vynalezli lidé z nějakého konkrétního regionu.

Dánský manželský tým tvrdí, že minimálně od konce třetího tisíciletí před naším letopočtem bylo líbání rozšířeným a dobře zavedeným prvkem romantické sexuality na Blízkém východě. „Líbání nebylo zvykem, který se náhle objevil v jediném místě původu,“ míní Arbøll: „Místo toho se zdá, že bylo běžné napříč různými kulturami.“

Manželé si vzpomněli, že nejstarší záznam o líbaní byl vyrytý do tzv. Bartonova válce pocházejícího z doby kolem roku 2400 před naším letopočtem. (Je nazvaný podle kanadského religionisty George Bartona, který ho roku 1899 objevil v dávném sumerském městě Nippur.)

Do hliněného artefaktu je vyrytý sumerský mýtus o stvoření a popisují se v něm rovněž obtíže s dodávkami potravin v Nippuru: původním náboženském hlavním městě Babylónie a místě uctívání vládce kosmu Enlila. Ve druhém sloupci textu je popsaný pohlavní styk jakéhosi muže, asi Enlila, s bohyní Ninhursag, která byla jeho sestrou. Po aktu ji Enlil políbí.

Odborník na starou Mezopotámii Gonzalo Rubio z Pensylvánské státní univerzity tvrdí, že nejzajímavější částí příběhu je posloupnost událostí. „Ve vyobrazení aktu líbání v sumerské literatuře mají subjekty nejprve pohlavní styk a teprve potom se líbají,“ tvrdí Rubio: „Je to spíše dohra než předehra.“

Podle Rubia přepisuje studie Arbølla a Rasmussenové historii líbání. „Cítili se být povinni uvést věci na pravou míru a přišli opravit takový redukcionistický přístup k lidskému chování,“ řekl.

V akkadštině lze popisované akty líbání rozdělit podle Arbølla do dvou kategorií – na „přátelsko-rodičovské“ a „romanticko-sexuální“. První je projevem rodinné náklonosti a úcty. Romanticko-sexuální polibek je pak spojován s láskou a sexem. Na rozdíl od přátelsko-rodičovského líbání však není univerzální ve všech kulturách.