Když přemlouvání vyčerpá svůj potenciál, zakazuje se, omezuje se a sahá se na peníze
Po několika měsících se v Evropě opět zaplňují jednotky intenzivní péče pacienty s covidem-19 a kdekomu vrtá hlavou, proč jsou výsledky s proočkováním populace v různých zemích tak rozdílné. Co dělají Portugalci dobře a my, Slováci nebo Rakušané špatně?
Úspěšnost osvěty a popularizačních kampaní nezávisela jen na jejich podobách a rozpočtech, ale i na tom, jakou reputaci má vakcinace historicky v konkrétních zemích. Vyvracet názory těm, kteří očkování nevěří, je mimořádně nevděčná práce, neboť „rozbíjení mýtů“ je tím méně účinné, s čím větší propagandistickou vervou je prováděno.
Sejde z očí, sejde z mysli?
Už před příchodem pandemie se jednotlivé země, ale i světové regiony v postojích obyvatelstva vůči očkování proti nakažlivým onemocněním diametrálně lišily. Z porovnávání výsledků průzkumů dělaných v roce 2018 britským Wellcome Global Monitor vyplývá, že mezi ekonomickou úrovní a přijímáním očkovacích látek je negativní korelace. Jako by v této oblasti platilo rčení „sejde z očí, sejde z mysli“. Důvěra ve smysl očkování je tím vyšší, čím živější je kolektivní vzpomínka na to, jak ničivé důsledky měla infekční onemocnění v nedávné minulosti.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot