Katar versus Airbus: miliardový poker
Co uděláte, když si objednáte padesát letadel a pak zjistíte, že na ně nemáte? Stěžujete si, třeba na nátěr.
redaktor
Na samém konci května, když vlády mnoha zemí světa začaly uvolňovat protipandemická opatření, se sektor cestovního ruchu nadechl, aby začal dohánět koronavirové ztráty. Současně se ukázalo, že ono nadechování a dohánění nepůjde každému stejně rychle.
Tak třeba šéf mocné letecké společnosti Qatar Airways Akbar Al-Baker si dvakrát po sobě vyštěkl na evropského leteckého výrobce Airbus s varováním, že jeho firma taky může nekoupit již objednané stroje, pokud jí Airbus nepůjde na ruku.
„Máme s Airbusem nevyřízenou vážnou nesrovnalost, a když ji nevyřešíme, žádná letadla od něho nepřijmeme,“ řekl Al-Baker v nedělním rozhovoru s Bloomberg TV, jejž v pondělí citovala světová média.
Špatný lak…?
Háček je v tom, že odmítl prozradit, o jakou vážnou nesrovnalost se jedná. Existenci problému potvrdil i Airbus – a stejně jako Al-Baker odmítl její povahu upřesnit.
O několik desítek hodin později uvedla agentura Reuters, že onou vážnou záležitostí je stížnost Qatar Airways na kvalitu nátěru vyráběných letounů. Z toho ovšem není nikdo o nic moudřejší, protože s kvalitou nátěru obvykle dodávka letadel nestojí a nepadá. Oč tedy jde doopravdy?
Nápovědu může poskytnout kontext. Společnost Qatar Airways objednala ještě před pandemií 50 strojů typu Airbus A321neo a 32 A350. Jsou to menší a úspornější stroje než mamutí A380 (které již mezitím Airbus přestal vyrábět). Al-Baker se před několika týdny nechal slyšet, že „nákup Airbusů A380 byl největší chybou, jakou kdy jeho společnost udělala“.
Když koronavirus udeřil, rozhodli se Katařané, že udrží své stroje ve vzduchu, děj se co děj, aby pro sebe získali větší tržní podíl. Jenže stalo se, že se pandemie protáhla a přístup Qatar Airways se pekelně prodražil - ztráta firmy se loni vyšplhala na polovinu její tržní kapitalizace.
Velký šéf
Stát, jenž má v QA většinový podíl, firmu loni musel podpořit třemi miliardami dolarů (zde nemohlo uškodit, že Al-Baker je zároveň de facto ministrem turistického ruchu). I přesto bylo třeba začít šetřit. Tomu nasvědčuje i letošní rozhodnutí společnosti nenakupovat v nejbližší budoucnosti žádné nové stroje.
Je pravděpodobné, že ostrá kritika nátěru od Airbusu slouží Al-Bakerovi jako záminka k oddálení platby za objednané stroje. Takový názor zřejmě převládá i v Airbusu, jehož vedení dosud vystupuje vůči Al-Bakerovým výrokům neobvykle vstřícně.
Daniel Deyl
Al-Bakerovi hraje do karet i fakt, že Qatar Airways mají v globálním leteckém byznysu ještě větší slovo, než jaké jim coby lídrovi globálního trhu přísluší (viz graf). Je to proto, že QA drží vlastnické podíly v dalších leteckých společnostech, jako jsou IAG nebo LatAm - a jejich boss se netají tím, že toho vlivu hodlá využívat. „Problémy s Qatar Airways by vyvolaly napětí ve vztazích Airbusu s dalšími leteckými společnostmi, jichž jsme akcionáři,“ řekl novinářům. Skutečnost, že je zároveň šéfem aliance čtrnácti světových aerolinek Oneworld, také nemůže v tomto smyslu být k zahození.
Nebylo by tedy divu, kdyby Al-Bakerovo agresivní vystoupení bylo ve skutečnosti jen vzkazem přes Arabský poloostrov a Středozemní moře Francouzům. „Když nepřistoupíte na náš nápad platit méně a později, jsme ochotni nechat dohodu padnout - a jsme na to připraveni lépe než vy,“ zněl by takový vzkaz zjednodušeně. Obnovená letecká sezona není hra pro panenky.