Vody zatuchlého českého rybníka rozvířila před Vánocemi Komerční banka (KB). Finanční ústav se v odvážné kampani nebál zaútočit na nejtradičnější tradici štědrovečerního pojídání vodního prasete neboli kapra. Influencerka Lucie Zelinková na videu upozornila na emisní stopu spojenou s chovem kaprů a doporučila dát si místo toho něco jiného. 

To rozlítilo veřejnost i některé politiky. Europoslanec Tomáš Zdechovský dokonce žádá hlavu ředitele KB Jana Juchelky. Mnozí spot pochopili jako útok na samou podstatu češství, Vánoce a rybníkářství a jali se hledat chyby v prezentovaných tvrzeních. Tu údajně našli ve skutečnosti, že osmnáct tisíc tun kaprů se v Česku nezkonzumuje, jak tvrdila Zelinková, ale vyprodukuje a z toho se zhruba polovina vyveze. 

To je však chybička jen drobná a na samotném sdělení mění málo. Emise spojené s chovem kaprů se po překročení státních hranic nepřesunou do žádného paralelního univerza. Naopak, dálková doprava ke kapří emisní stopě ještě něco přidá. Většina exportu sice míří do sousedních zemí, mezi poměrně velké příjemce patří ovšem třeba i Rumunsko, Belgie či Srbsko. V databázi Českého statistického úřadu však najdeme i to, že loni kdosi vyvezl z Česka živé ryby na Trinidad a Tobago.

Faktem nicméně je, že mezi potravinami patří kapr mezi ty nejméně klimatu škodlivé. Na jeden kilogram připadají zhruba dva kilogramy ekvivalentu CO₂, u hovězího je to přes třicet kilogramů, ale i u relativně nízkoemisního drůbežího přes sedm kilogramů. Většina kapřích zplodin je spojená s produkcí krmiva, tedy s palivy do zemědělských strojů, využíváním hnojiv a změnou při využívání půdy. A pak také s dopravou. 

Klimaticky šetrnějších alternativ moc není, v zásadě se nabízejí jen bezmasé produkty domácího původu. Slovo domácí je důležité, protože nějaká rostlinná alternativa masa ze vzdálenější destinace na tom kvůli zplodinám vzniklým při transportu bude nejspíš hůř. Takto uvědomělých spotřebitelů je přitom opravdu pomálu. KB by spíš udělala lépe, kdyby v zájmu ochrany klimatu vyzývala naopak ke zvýšené spotřebě kaprů, a tím k omezení obřích vývozů, a tedy i ke snížení dopravní emisní stopy.

Jak už to v podobných případech bývá, řeči rozhořčených Čechů o obraně tradice jsou spíš jen povrchní prohlášení, za kterými se toho moc neskrývá. Nejeden štědrovečerní strávník má na talíři vedle kousíčku kapřího masa i vysoce emisní řízek a po zbytek roku si na rybu ani nevzpomene. Konzumace ryb je dlouhodobě minimální a po mírném vzedmutí v roce 2019 se loni propadla na obvyklých 5,7 kilogramu na hlavu a rok. 

Komerční banka si i tak zaslouží pochvalu za otevření tématu potravinových emisí. Kontroverze spojené se spotem spíš jen přispěly k větší pozornosti a mnohokrát omílané rčení, že negativní reklama je taky reklama, platí i v tomto případě. Třeba se některý spotřebitel nad tématem zamyslí a místo argentinského steaku si opravdu dopřeje pořádný kus domácího kapra nejen o Vánocích, ale třeba i v průběhu roku a přidá k tomu i tuzemskou drůbež či brambory. Tím opravdu pomůže jak klimatu, tak Česku. Více než plytkými řečmi na sociálních sítích o útoku na Vánoce.