Kreml: Sankce na Gazprombank jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Celý článek
0

Plynovod NordStream chce „za hubičku“ koupit americký investor, Trumpův štědrý sponzor

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Celý článek
0

Zdravotnictví v propasti. „Už dochází čas. Řešením je privátní pojištění a zavření části nemocnic,“ říká respektovaný lékař Netuka

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

Kam dále na energetické stezce

Nejen česká energetika tápe, jak najít cestu z krize. Jisté je, že nepovede přes ruský plyn, bude hodně zelená, jaderná a také trochu uhelná

Česká energetika na křižovatce je název čtyři roky starého sborníku příspěvků o směřování tuzemské energetiky. Autoři tehdy správě odhadli, že rok 2022 bude pro odvětví zlomový. Za ten zlom však považovali vypnutí německých jaderných elektráren naplánované na konec roku. S vypuknutím války na Ukrajině samozřejmě nepočítali. Právě ta však dělá z už tak nepřehledné křižovatky mimořádně členité rozcestí, u kterého žádný směrovník nedává představu o cíli. Jisté však je, že všechny cesty jsou značně kamenité a mnoho z nich slepých.

To bylo patrné i z nedávné konference Transformace energetiky pořádané týdeníkem Hrot. Řečníci zastupující jednotlivá odvětví energetiky se neshodli prakticky na ničem. Dochází k paradoxním situacím, kdy zástupci obnovitelné branže hájí důležitost konvenčních zdrojů pro stabilitu dodávek, zatímco těžaři čím dál intenzivněji pokukují po bezemisních solárech, větrnících či vodíku.

Tápe i česká vláda. Ta sice rozjela vlekoucí se tendr na nový blok v Dukovanech a ministryně životního prostředí Anna Hubáčková stále počítá s koncem uhlí na rok 2033, jak je stanoveno ve vládním prohlášení, výstavba jaderného bloku je však v podstatě generačním úkolem, a jak zaznívá z uhelné branže, navzdory oficiálním prohlášením o konci špinavé energetiky sondují ministři v současnosti u těžařů možnosti maximálního vytěžení posledních zásob uhlí. Vize vlády názorně dokresluje i vládní Komplexní energetický balíček reagující na vypuknutí energetické krize, který má týdeník Hrot k dispozici. Dokument má všeho všudy dvě a půl strany.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit