Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Přechod z ruského plynu na suroviny z Norska a dalších zemí může domácnosti přijít pořádně draho. Tyto plyny mají totiž jiné složení než ruské palivo, takže mohou například ucpávat trubky nebo hořáky.
V českých domácnostech už se nestandardní „chování“ některých spotřebičů projevuje. Upozornila na to Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Plamen na plynovém sporáku má například nejen nezvykle červené konce, ale také nižší účinnost, někomu zase zhasínají hořáky kotlů nebo má potíže s plynovým topením.
Důvodem je právě jiné složení plynu v distribuční soustavě České republiky: dodávky z Ruska na základě oprávněných sankcí nahradily zdroje z Norska a dalších zemí. „Tamní plyn však obsahuje vyšší procento sirovodíku, který se při spalování mění na síranové soli a ty pak ucpávají hořák a potrubí,“ vysvětlil Václav Petráš, autorizovaný inženýr v oborech pozemní stavby a požární bezpečnost staveb a garant oboru pozemní stavby v Autorizační radě České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).
Komora proto vyzvala své členy – autorizované techniky a inženýry, aby tomuto problému věnovali zvýšenou pozornost, a to zejména u připravovaných nebo rozestavěných staveb. Připomněla, že u zkolaudovaných objektů má majitel povinnost sledovat údaje o změnách složení plynu, tedy jestli je norský, nizozemský, katarský, nebo americký – včetně zkapalněného skupenství.
Podle ČKAIT není nezbytné plošně kompletně měnit hořáky, nebo dokonce celé kotle, situaci je však třeba řešit například speciálním filtrem. „Majitelé plynových spotřebičů by tento problém také neměli podceňovat a při revizi plynových spotřebičů by se techniků měli ptát, zda jejich zařízení je po revizi připraveno na bezpečné spalování plynu z Norska či jiných oblastí,“ uvedl Robert Špalek, předseda ČKAIT.
Speciální filtr, který by měl u mnohých plynových kotlů změnu paliva vyřešit, vyjde přibližně na 1,2 tisíce korun plus práce. Pokud se ovšem tento problém zanedbá, může se jeho řešení citelně prodražit. Náhradní hořáky totiž vyjdou na deset tisíc, přičemž se k tomu musí připočítat ještě asi pět tisíc za práci spojenou s jejich výměnou, případným čištěním a kontrolou.
Odborníci z ČKAIT upozornili, že nové součástky plynových spotřebičů by měly odpovídat technickým požadavkům trhů v Nizozemsku, Dánsku a v dalších zemích, kde se tradičně využívá norský plyn. Pokud jsou osazeny ty, které se dosud používaly na českém trhu, hrozí, že je bude zapotřebí opět za krátkou dobu vyměnit.
„Naprostá většina plynových kotlů a spotřebičů prodávaných na českém trhu byla nastavena a seřízena podle složení ruského plynu,“ uvedl Zdeněk Žabička, autorizovaný inženýr v oborech technologická zařízení staveb a technika prostředí staveb.
