Komunisté, Tomio Okamura nebo Trikolóra se distancovali spíš naoko a nejraději by, aby se Ukrajinci vzdali, nedělali problémy a Západ se v tom moc nerýpal.

Jak to ale obvykle bývá, z řady někdejších kolaborantů se vyklubalo i mnoho z dnes nejradikálnějších zastánců nového světonázoru. U nás je mezi nimi bezesporu jedničkou prezident, ještě donedávna v podstatě emisar Kremlu na Hradě. Miloš Zeman se proměnil v jednoho z největších protiruských bojovníků a vyzývá k co nejtvrdším sankcím; k dokonalému obrazu nekompromisního jestřába chybí snad už jen vyhrožování jadernými zbraněmi.

Bezostyšnost není neznámá prezidentova vlastnost. Musí mu ale zároveň být jasné, že pragmatickou otočku nespolkne každý – tím spíš, když se nezbavil poradce Martina Nejedlého, symbolu ruského vlivu na českou hlavu státu.

O to překvapivější je, že si Zeman zrovna na tyto dny naplánoval dlouho odkládané předávání státních vyznamenání. Jistě, hromadný bojkot se konat nebude a nikdo asi nečeká, že si pro metál nepřijdou Jiřina Bohdalová, Roman Prymula nebo Vladimír Remek. Oznámených 600 hostů ale zní sebevědomě a z vyjádření mnoha pozvaných politiků vyplývá, že si za ně Hrad bude muset hledat komparzisty.

Vůbec nejhorší variantou pro Zemana ovšem je, že mu někdo z oponentů znepříjemní slavnostní večer přímo na místě.