Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Podniky čekají na pozitivní efekt očkování, ale mnohé se jej bez pomoci oživení ani nemusejí dožít.
Už od jara se všichni zaklínají, že světlem na konci covidového tunelu bude vakcína. Když se konečně objeví, je základním úkolem nastavit očkování tak, aby co nejdříve vrátilo život a chod ekonomiky do normálních kolejí. Máme-li nedostatek očkovacích látek, nedostatek akutních lůžek, nedostatek zdravotnického personálu a hrajeme-li o čas s šířením nakažlivějších mutací koronaviru, pak zároveň podstupujeme velmi praktickou zkoušku na téma, jak alokovat vzácné zdroje. A jelikož to za nás nabídka a poptávka prostřednictvím ceny v tomto případě neudělají, v podstatě nastavujeme přídělový systém, kdo přijde na řadu dřív a kdo až později.
Prioritu by logicky měli mít ti, kteří udrží stát v chodu („kritická infrastruktura“ počínajíc zdravotníky), následovaní nejvíce ohroženými skupinami. Vědeckých studií na téma „nejrizikovější skupiny“ bylo ve světě publikováno za poslední rok mnoho, americké Center for Disease Control and Prevention (CDC) jich uvádí 125 a každý týden přibývají další. Podstatný pro sestavování pořadníku je fakt, že i uvnitř jednotlivých věkových skupin jsou lidé, u nichž bylo včera pozdě, a jiní, kteří mají riziko výrazně nižší, protože se těší dobrému zdravotnímu stavu. Pořadí, v jakém by měli být lidé zváni, by to mělo reflektovat, protože na něm bude záležet, kolik se podaří odvrátit komplikovaných případů nemoci, jak bude zatížen zdravotnický systému, v jakém uživatelském komfortu se bude vakcinace odehrávat a jakou míru stresu zájemci o očkování budou muset podstoupit.
O českých zdravotních pojišťovnách si můžete myslet, co chcete, ale statistické analýzy pojistného kmenu z hlediska zdravotní zátěže chronickými onemocněními si ty pokročilejší z nich dělaly už před nějakými deseti lety. Česká data již tehdy potvrzovala ta americká, podle nichž pětina populace s třemi a více chronickými onemocněními čerpala skoro dvě třetiny nákladů na zdravotní péči. Každá zdravotní pojišťovna u nás ví přesně, jaké léky na recept její pojištěnci berou a jakou zdravotní péči proplácí.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
