Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Z Česka míří k Soudnímu dvoru EU někdy opravdu bizarní spory. Ve výsledku v nich však jde o hodně peněz
Před Soudním dvorem Evropské unie se zpravidla odehrávají zásadní spory. Sem tam se ale objeví případy, které (alespoň na první pohled) působí jako ptákovina. V minulosti třeba Soudní dvůr řešil takřka filozofickou otázku, jestli má set používaný k chlazení procesoru (větráček našroubovaný na masivní kovový chladič) spíš „větráčkovitý“, nebo pasivně chladicí charakter. A nyní se bude – díky předběžné otázce podané českým Nejvyšším správním soudem – zabývat dalším zásadním problémem: lze elektrické bateriové vozítko SELVO 4800 považovat spíš za invalidní, či za golfový vozík?
Dodejme, že české soudy spory, které se týkají tohoto vozítka (jezdí rychlostí až šestnáct kilometrů za hodinu, uveze 130 kil a ovládá se řídítky), řeší už pět let. Soudní dvůr EU se navíc v minulosti charakterem podobných bateriových vozítek zabýval už dvakrát. Ani jeden z jeho starších rozsudků ovšem není jednoznačně vyložitelný, a tak nyní musí – kvůli v podstatě úplně stejné záležitosti – zasednout potřetí.
Podstata sporu vypadá bizarně, ovšem ve skutečnosti v něm jde o docela důležitou věc – o peníze. Firma BG Technik (autor tohoto článku oslovil právního zástupce, jenž společnost zastupoval, ale jeho vyjádření se mu nepodařilo získat), která řečené vozítko do Česka dováží, je totiž v celním prohlášení deklaruje coby invalidní vozík, který je od cla osvobozen, zatímco Generální ředitelství cel na ně hledí jako na „vozidlo speciálně konstruované pro jízdu na sněhu; speciální vozidlo pro přepravu osob na golfových hřištích a podobné vozidlo“, přičemž na tuto kategorii se vztahuje desetiprocentní clo. A to už je – v případě výrobku, který se prodává zhruba za padesát tisíc korun – dobrý důvod k žalobě.
Sporů mezi firmou a celníky vzniklo hned několik. Ten, který nás zajímá, začal v roce 2016 tím, že celníci doměřili BG Technik dodatečné clo, a v březnu 2020 se ocitl před Městským soudem v Praze. Soud dal za pravdu firmě, jenže Generální ředitelství cel podalo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. A ten nyní dospěl k názoru, že věc je nejednoznačná, a požádal proto o „dobrozdání“ Soudní dvůr EU. Důvodem jsou ne úplně jasné celní předpisy, ale hlavně dva proti sobě stojící starší rozsudky Soudního dvora.
V tom prvním Soudní dvůr roku 2010 rozhodl, že jiné podobné vozítko nemůže být invalidním vozíkem, protože jezdí rychlostí vyšší než deset kilometrů za hodinu, a navíc má vlastní „oddělitelný a nastavitelný sloupek řízení“ (tedy de facto řídítka). V tom druhém z roku 2016 ovšem dospěl k názoru, že invalidní vozík je sice určený pro invalidy, ale na jeho osvobození od cla se nic nezmění ani v případě, že ho používají i lidé bez zdravotního postižení, a invalidy navíc definoval zcela obecným způsobem coby osoby mající „omezenou schopnost chůze a toto omezení není nevýznamné“.
Českému Nejvyššímu správnímu soudu se vlastně není co divit, že Soudnímu dvoru EU položil předběžnou otázku, aby své starší rozsudky dovysvětlil.
Celé je to více než lehce absurdní a korunou všeho je fakt, že v září 2021 začalo platit nové nařízení Evropské komise, které výslovně určuje, že vozítko SELVO 4800 není invalidním vozíkem. To se ovšem na předchozí spory nevztahuje, a tak bylo třeba věc dotáhnout až do Lucemburku, aby se zjistilo, jak správně vyložit starší nařízení a rozsudky.
Tento text rozhodně nemá být prvoplánovou kritikou evropského soudnictví (nepochybně je obtížné vydat v letech 2010 a 2016 tak jednoznačné rozsudky, aby se jimi dalo v roce 2023 bezezbytku řídit, a to bez ironie). Na druhou stranu ovšem – samozřejmě s trochou nadsázky – nezbývá než se modlit, aby se někdy nějakému invalidovi nezachtělo vyrazit na golf.
