Někdejší šéf Evropské banky Mario Draghi vyhověl minulý týden žádosti italského prezidenta Sergia Mattarelly sestavit kabinet, jenž by nahradil čerstvě rozloženou vládní koalici Guiseppa Conteho. Vytvoření funkční vlády je v zemi s 88 tisíci mrtvými kvůli koronaviru a nejhoršími ekonomickými vyhlídkami od druhé světové války urgentní úkol.
Draghi je všeobecně považován za nejrespektovanějšího italského politika; mimo jiné proto, že v běžné politice dosud nefiguroval a nezastával žádnou funkci, do které by ho zvolili běžní lidé. Čeká jej svízelné vyjednávání s politickými stranami: podpora nominální tradiční levice vládě nestačí a zbývající dvě velké strany, Hnutí pěti hvězd a Liga, jsou založeny na odporu proti Evropské unii obecně a společné měně obzvlášť. Draghi proto musí spoléhat na to, že jej podpoří někteří proevropsky naladění poslanci z Hnutí pěti hvězd, které jako celek nemá ve vztahu k Unii jasno.
Právě o tom se mělo rozhodovat na začátku týdne, kam si Draghi naplánoval schůzky se zástupci odborářů i zaměstnavatelů. Kdyby šlo všechno dobře (což ovšem nebývá zvykem), mohl by oznámit složení kabinetu ještě tento týden. Pak bude moci podstoupit hlasování o důvěře před oběma komorami parlamentu - a tam bude platit ona aritmetika z úvodu textu.
Vlažné trhy
Únorovému vývoji italské vládní krize dodává na pikantnosti fakt, že finanční trhy, zejména ten forexový, na ni dosud pohlížejí bez zaujetí. V minulosti bývalo zvykem, že když nejslabším členům eurozóny hrozil nějaký výjimečný ekonomický průšvih (včetně například možnosti opuštění eurozóny, o což se v Itálii hraje i dnes, byť ne bezprostředně), reagovaly trhy na každý vývoj situace velmi citlivě, promítajíce se do výnosů a cen italských dluhopisů a do kurzu eura.
Skutečnost, že novou italskou vládu má vést muž z finančně nejpovolanějších, by tak dříve musela znamenat na těchto trzích slušný posun. Výnosy desetiletých dluhopisů však poklesly jen trochu, z 0,6 na 0,519 procenta, a euro během posledního týdne naopak vůči dolaru klesalo. Co to znamená? Buď trhy Italům věří plus minus stejně s Draghim i bez něho, nebo je jim Itálie najednou šumák. Pro novou římskou vládu je paradoxně obojí dobrá zpráva.