Islandská prachová průkopnice

Pavla Dagsson Waldhauserová se věnuje výzkumu prachových částic v ovzduší a působí napůl na Islandu a v Česku. Vystudovala fyzickou geografii a geoekologii na Univerzitě Karlově. Kariéru vědkyně původně vůbec neplánovala, ale během Erasmu v Itálii se dostala k výzkumu aktivních vulkánů a bylo rozhodnuto. Pokračovala na další stáž a poté i na doktorát na Island, kde se později stala průkopnicí celého oboru. „S trochou nadsázky mohu říci, že za svoji vědeckou kariéru vděčím výbuchu sopky Eyjafjallajökull v roce 2010 - díky tomu můj výzkum získal na důležitosti a získala jsem první granty,“ směje se.

Výsledky výzkumu, například včasnou předpověď prachových bouří, hned využívá v praxi. „V rámci evropské COST (Cooperation in Science and Technology - pozn. red.) akce inDust spolupracujeme s dalšími odborníky z nejrůznějších oborů a společně danou problematiku předáváme dál, například lékařům i technickým inženýrům v letecké dopravě a solární energetice,“ říká úspěšná vědkyně. Kromě toho před sedmi lety založila IceDust - Islandskou aerosolovou a prachovou asociaci. Z původně místní organizace vznikla multioborová mezinárodní síť odborníků ze 14 zemí a 35 institucí. „Prach ovlivňuje zdraví, nehodovost v automobilové i letecké dopravě, zemědělství, ztráty energie,“ vyjmenovává. Do budoucna díky jejich výzkumu dokážeme tvořit lepší klimatické modely a dělat lepší předpovědi i rozhodnutí související s ochranou přírody i zdraví obyvatel.

Sama je nejraději, když může být v terénu a provádět měření. „Řadu lidí překvapí, že až 90 procent částicového znečištění ovzduší pochází z přírodních zdrojů - sopek, pouští, oceánů - a jen deset procent připadá na lidskou činnost,“ se zájmem líčí vědkyně. „Polární a horské oblasti jsou často považovány za nejčistší oblasti na planetě, což ale kvůli přírodnímu znečištění není pravda,“ pokračuje. A prach z těchto vzdálených oblastí má vliv i na Evropu. „I v Česku tak máme mnoho prachových témat k výzkumu a s rostoucím suchem máme čím dál více práce,“ říká.